Rock Block - rockový hudební server

ČLÁNKY


THE BLACK CROWES Staří od narození


Když v roce 1990 vyšlo jejich debutové album „Shake Your Money Maker“, rádioví dj-ové a většina lidí z hudebního průmyslu nemohla uvěřit, že tu desku natočili kluci, jejichž ročník narození se pohybuje kolem roku 1966. Vypadalo to spíš na nějakou partu postarších hippíků, kteří se kdysi potkali ve Woodstocku a teprve po letech se odhodlali natočit desku. Za vším ale byli bratři Chris a Rich Robinsonovi, kteří milují 60. léta snad ještě víc, než jejich rodiče.

„Náš táta hudbu miloval a aktivně ji sám provozoval, vzpomíná zpěvák Chris Robinson. Doma měl spoustu bluesových a folkových nahrávek, poslouchal Jackson 5, Boba Dylana, Joe Cockera...a cokoli mezi tím. Jeho hudební vkus byl velmi eklektický a velmi vytříbený“. Na Vánoce roku 1983 dostali oba bratři pod stromeček své první hudební nástroje (nejspíš proto, aby už konečně nechali na pokoji otcovy kytary), přestože oba rodiče nebyli z koníčka svých ratolestí nijak odvázaní. Hlavně paní Robinsonová si pro své syny představovala trochu jinou budoucnost. Měla na mysli něco solidního, jako třeba magistr v lékárně, právník a nebo obchodník; zkrátka cokoliv jiného, než profesionální hudebník. Jenže jak se nakonec ukázalo, bylo již pozdě. Kapela THE BLACK CROWES vznikla v roce 1985 v jejich rodné Atlantě a v průběhu prvních let se v ní vystřídala celá řada muzikantů. Její hlavní hnací silou však byli vždy bratři Chris & Rich Robinsonovi a tak v roce 1989 kapela natočila své první demo, které jen tak z legrace poslali vydavatelské firmě American Recordings a světe div se, dostali ihned smlouvu. Ovlivněni kapelami THE ROLLING STONES, THE FACES, THE BAND, LITTLE FEAT, CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL ale-i LED ZEPPELIN nebo AEROSMITH vydali v roce 1990 svůj debut „Shake Your Money Maker“, jehož úspěch předčil všechna očekávání. Během následujících 5 let získal 5x platinové ocenění a po celém světě se ho prodalo více než 5 miliónů kopií. Hudební kritika svorně křičela: „Svatokrádež!“ ale tehdejší teenageři viděli dál než oni. THE BLACK CROWES totiž spolu s Lenny Kravitzem a tak trochu i GUNS´N´ROSES vzkřísili tu primární rockovou sexualitu, která právě koncem 60. let hrála v rockové hudbě podstatnou roli. Skladby jako „Twice As Hard, Sister Luck, Seeing Things, Hard to Handle, She Talks to Angels a nebo Jealous Again” se umisťovaly v hitparádách všude po světě a z THE BLACK CROWES se doslova přes noc staly hvězdy, které už o rok později hráli s kapelami, jako AC/DC, METALLICA, MOTLEY CRUE a nebo QUEENSRYCHE.

 

Konec milénia ve znamení Flower Power

„Když jsme založili THE BLACK CROWES, bylo mi teprve devatenáct a chodil jsem ještě do školy, vzpomíná na tu dobu Chris a můj brácha byl ještě o 3 roky mladší. Když jsme natáčeli „ Shake Your Money Maker“, vůbec jsme o nějakém úspěchu nepřemýšleli. Být v rockové kapele byla prostě naše životní potřeba a nic jiného nás zajímalo“. Základní sestavu „Crowes“ tehdy tvořil zpěvák Chris Robinson, jeho bratr Rich na kytaru, baskytarista Johnny Colt, doprovodný kytarista Jeff Cease a bubeník Steve Gorman. Druhé album „The Southern Harmony and Musical Companion“ vyšlo o dva roky později a prokázalo ještě větší hitový potenciál než to předchozí. Získalo dvojnásobnou platinu a skladby jako „Remedy, Thorn in My Pride, Hotel Illnes a gospelový remake Time Will Tell od Boba Marleye, definovaly zvuk THE BLACK CROWES pro následující léta. Drsné kytary, trošku dekadentní texty, emocemi přetékající vokál a bluesový spodek se staly jejich hlavními přednostmi. Během roku 1992 přišel do kapely klávesista Eddie Harsch, který do ní svým zvukem skvěle zapadl a stal se v budoucnu její pevnou součástí. I u třetí desky „Amorica“ z roku 1994 kapela dodržela dvouletou pauzu mezi deskami a stejně jako ty předchozí byla i tato velmi úspěšná. J ejí základ tvořilo nikdy nevydané album nazvané „Tall“, které kapela natočila už rok předtím. Ačkoliv nebylo tentokrát tak nabité hity, jde o velmi dobré album s poněkud kontroverzním obalem, které nakonec přece jen získalo zlatou desku. „Crowes“ zde vystupují jako sebevědomý hard rockový soubor s bluesovými kořeny, který trochu odlehčil své bluesové vlivy a soustředil své síly na melodickou, i když pořád hodně energickou rockovou písničku. Říznější skladby našly inspiraci u LED ZEPPELIN a také v právě probíhající vlně grunge, se znovu vzkříšeným kultem wah-wah pedálu . Album je jako obvykle žánrově hodně pestré, h ostující hráč na perkuse Eric Bobo vnesl do hudby „Crowes“ latinsko americký vlivy, ve svižné „A Conspiracy“ vládnou pro změnu funky rytmy, „Wiser Time“ je melancholická country-soulová balada a „Descending“ je zase dřevní country blues. V roce 1996 vychází a lbum “Three Snakes & One Charm”, jež doprovázely významné změny v sestavě. Kytarista Marc Ford byl vyhozen a basák Johnny Colt se rozhodl raději odejít sám. Album se zrovna moc dobře neprodávalo a přestože byli oba bratři Robinsonové pořád ve formě, nemohli zachránit toto poněkud komplikované, aranžérsky přeplácané a tak trochu „namyšlené“ album. Kytarista Marc Ford byl následujíc rok z kapely vyhozen, aby se o 2 roky později vrátil na výborném albu „By Your Side“, kde se THE BLACK CROWES k potěše svých fanoušků vrátili k jednodušším písničkám. Úspěch slavila např. svižná „Go Faster“, stonesovská „Kickin' My Heart Around a nebo milovanými THE FACES ovlivněná titulní „By Your Side“. „ Joe Perry z AEROSMITH nám řekl, že jestli máme v úmyslu natočit opravdové rockové album, abychom se obrátili na producenta Kevina Shirleye“, vzpomíná Chris. Tak jsme to udělali a bylo to fakt velký. Přišel a první co nám řekl bylo: Nazdar kluci, chtěl bych, aby to byla pro všechny hlavně zábava. A my se na něho podívali a řekli: "Jasně Kevine, cokoliv řekneš." Ale ve skutečnosti jsme si mysleli: Co je to za divný kecy? Jako kdybychom sami nevěděli, jak se pobavit. Postupně jsme ale zjistili, že Kevin je velmi přímý člověk, který v každém okamžiku ví co dělá. Pracuje přísně logicky a na všechno má systém. Podle něho produkovat album je jako točit film. Byla to pro nás fantastická zkušenost“.

 

Euforie s příchutí kocoviny

THE BLACK CROWES můžeme považovat za docela nebojácnou skupinu, vzhledem k tomu, že zcela otevřeně podporovali organizaci NORML za legalizaci marihuany. Zpěvák Chris Robinson to zdůvodnil lakonicky: "Někteří chlapi zkrátka vědí jak flámovat a jiný ne!" V roce 2000 vystoupili THE BLACK CROWES na několika koncertech společně s kytaristou LED ZEPPELIN Jimmy Pagem, na nichž se hrály převážně skladby LED ZEPPELIN. Fanoušci byli nadšením bez sebe a záznam z těchto fenomenálních vystoupení vyšel na explozivním 2cd s názvem „Live at the Greek“. „Už v roce 1990 jsme jeli krátké turné s Robertem Plantem a když jsme o pár let později hráli v Londýně, zavolal Robert Jimmymu, aby se na nás přišel podívat a jemu se naše show opravdu líbila. V roce 1993 za námi dokonce přiletěl do Paříže a odehrál s námi na jevišti skladbu B.B. Kinga "Woke Up This Morning", což byl pro nás opravdu nezapomenutelný zážitek. Za nějaký čas nám pak Jimmy zavolal a zeptal se, jestli bychom se nechtěli naučit pár písniček od LED ZEPPELIN a odehrát s ním pár koncertů. Už dopředu bylo jasné, co mu na to odpovíme. Měli jsme na jejich naučení pouhé 3 dny, ale šlo to tak snadno... hrát skladby LED ZEPPELIN bylo pro nás úplně přirozené“. V tom samém roce se zpěvák Chris Robinson oženil s herečkou Kate Hudson, která je dcerou herečky Goldie Hawn a nevlastní dcerou herce Kurta Rusella. Rok nato skupina vydala v produkci Dona Wase šesté studiové album „Lions“, které zahrnovalo singly „Lickin' a Soul Singing“. Rok 2001 ale nebyl pro kapelu moc šťastný. Přechod k nové firmě V2 nebyl úplně bez problémů a díky mizerné promotion album docela zapadlo, přestože není o nic horší než ty předchozí, spíš naopak. Vliv Jimmyho Page je zde jasně patrný a i díky tomu je „Lions“ nejdravějším albem v jejich historii. V létě 2001 odjeli ne příliš podařené turné nazvané „Tour of Brotherly Love“ s OASIS. Ty dvě kapely se k sobě zkrátka vůbec nehodily a tak to prostě nemohlo dopadnout dobře. Následovalo živé album nazvané lakonicky „Live“ a fanoušci na něm nalezli sestřih ze dvou beznadějně vyprodaných koncertů v bostonském Orpheum Theatre z roku 2002. To už ale začaly na veřejnost prosakovat zvěsti o vnitřních neshodách, které se nakonec bohužel potvrdily a kapela vzápětí ohlásila blíže neurčenou pauzu.

 

Má „Piece and Love“ budoucnost?

„Dali jsme si pauzu, protože Chris byl opravdu utahaný děním kolem THE BLACK CROWES a chtěl se nějaký čas věnovat svým vlastním věcem. Navíc po natočení „Lions“ odešel Steve Gorman, což Chrise opravdu ranilo. Už během natáčení to bylo cítit ve vzduchu a po dokončení desky to celé vyvrcholilo“, říká Rich. Chris se svojí novou kapelou Chris Robinson & New Earth Mud, vydal ještě v tom samém roce stejnojmenné album a o dva roky později pak druhé, nazvané „This Magnificent Distance“. Oproti „Crowes“ je hudba o něco vážnější, jakoby „dospělejší“, jednotlivé skladby jsou strukturovanější a jejich nálada je temnější. Chris se svým hlasem nakládá uvážlivěji a dokáže s ním velmi citlivě pracovat. Některé z kompozic jsou docela rozsáhlé a mají výraznou psychedelickou atmosféru. Jeho bratr Rich mezitím také nezahálel, zformoval kapelu HOOKAH BROWN a v roce 2004 vydal slušné album „Paper“ . Album obsahuje pro „Crowes“ obvyklou směs žánrů, jako je blues, hard rock, folk, country, psychedelie a nebo soul, zde navíc s trochou emotivní zemitosti sólových desek Ty Tabora (KING´S X). „Nikdy jsem nebyl v jiné kapele než v THE BLACK CROWES a už vůbec ne bez bráchy. Byl to trochu divný pocit, ale zas tak špatný to nebylo, jen prostě jiný“ říká Rich. Někteří členové THE BLACK CROWES se v roce 2004 objevili na předávání cen Jammy Awards, kde si společně s GOV´T MULE zahráli jednu skladbu a naděje na znovuobnovení formace se zdály být opět reálné. To se nakonec potvrdilo hned na začátku roku 2005, kdy bratři Robinsonové společně s Eddie Harschem oficiálně znovu obnovili činnost THE BLACK CROWES. Přidal se i druhý kytarista Marc Ford, společně s basákem Svenem Pipienem a tak jediná změna proběhla na postu bubeníka, kde trucujícího Steva Gormana nahradil Bill Dobrow. Kapela v tichosti odehrála pět koncertů po malých klubech na severovýchodě Ameriky, na nichž si ověřili, že společná chemie pořád funguje. Pak už následovaly velmi úspěšné koncerty v new yorkské Hammerstein Ballroom v březnu 2005, kde kapela dokonce pro velký zájem musela přidávat koncerty. Bill Dobrow zřejmě nebyl na takový nápor připraven a z kapely po pár velkých koncertech uprchnul. Proti všemu očekávání jej nahradil původní bubeník Steve Gorman a kapela odehrála 5 po sobě jdoucích a beznadějně vyprodaných koncertů ve Fillmore Auditorium v San Franciscu, které letos vyšly v podobě cd i dvd pod názvem "Freak n' Roll... Into The Fog" . Během léta se „Crowes“ spojili s Tomem Pettym a jeho Heartbreakers a vyrazili na společné turné a jako vyvrcholení celého roku odehráli na Silvestra 2005 velký koncert v new yorské Madison Square Garden, společně s North Mississippi All Stars a bývalým zakladatelem legendárních PHISH, frontmanem a kytaristou Trey Anastasiem, který si s nimi zahrál skladbu „ Hard to Handle“.

 

Chris a Rich Robinson vyrazili na počátku letošního roku na speciální akustické turné, na kterém hráli jak skladby „Crowes“, tak i některé převzaté a dokonce i pár zbrusu nových písniček. Celá akce se natáčela a tak se v dohledné době můžeme těšit na jistě velmi zajímavou desku. Management kapely také nedávno potvrdil, že kapela se právě nachází ve studiích v New Yorku a Los Angeles, kde nahrává novou studiovou desku, která by se k fanouškům měla dostat někdy v průběhu příštího roku. Že není uvnitř kapely všechno úplně ideální, se potvrdilo 5. září 2006, kdy na konci turné odešel kytarista Marc Ford a sotva týden po něm i dlouholetý klávesák Eddie Harsch. Na jejich místa ale ihned nastoupil kytarista Paul Stacey a klávesista Rob Clores a vše tedy nasvědčuje tomu, že THE BLACK CROWES jedou dál.

 

 

Recenze:

Shake Your Money Maker
Rok vydání: 1990

První album a hned úspěch, jaký jistě nikdo nečekal. Kapela zde předvedla sebevědomý a naprosto profesionální výkon, skladby jsou dobře napsané a výrazně melodické, s patinou 60. let. Energický mix rhythm n blues, soulu, country, folku, boogie a hard rocku s emotivním vokálem někde mezi ranným Rodem Stewartem a Robertem Plantem vyvolal značný rozruch a kapela sklízela jeden úspěch za druhým. Podstatné však bylo, že THE BLACK CROWES své vzory pouze nekopírovali, ale vlastním způsobem přenesli ducha 60. let do současnosti, to vše s ohledem na vlastní bluesové kořeny a americkou hudební tradici. Skladby jako „ Jealous Again, Twice As Hard“ a nebo výborná cover verze skladby „Hard to Handle“ od Otise Redinga slavily úspěchy i v oficiálních hitparádách. Píseň „She Talks To Angels“ se stala jednou z nejlepších balad na drogové téma a např. oproti stonesovské „Sister Morphine“ má v sobě mnohem více empatie. V kontextu s dalšími deskami mi však debut přijde přece jen poněkud zakřiknutý.

 

The Southern Harmony and Musical Companion
Rok vydání: 1992

THE BLACK CROWES svým druhým albem jednoznačně potvrdili, že předchozí úspěch nebyl náhodný. Nový kytarista Marc Ford je velmi technický a společná chemie v kapele funguje na výbornou. Největší hity jako vždy zazní hned v úvodu a skladby jako „Sting Me“ a nebo „Remedy“ s výbornými ženskými doprovodnými vokály zní opravdu sexy. Deska se odvíjí převážně ve středním tempu a více než na rychlosti a dravosti záleží THE BLACK CROWES na skutečných emocích a výrazných melodiích. Výborná je též balada „Bad Luck Blue Eyes Goodbye“ a nebo téměř gospelová „Time Will Tell, občas ale zazní i zemitější tóny, jako třeba v písni „No Speak No Slave“, to pak THE BLACK CROWES zní, jako mladší bratr LED ZEPPELIN.

 

Amorica
Rok vydání: 1994

Album má o něco robustnější zvuk než obě předchozí a kapela stejnou měrou tíhne jak k rhythm n blues, tak k hard rocku, přičemž si ponechala všechny své dřívější přednosti. Opravdové emoce, skladatelskou inteligenci, hráčskou suverenitu, žánrovou pestrost a – tentokrát i zeppelinovskou zemitost. Po hitech „Gone“ a „A Conspiracy“ dojde i na latinsko-americkými rytmy okořeněnou „High Head Blues“, dřevní blues „Downtown Money Waster“, výbornou foukací harmoniku v „P25 London“, psychedelicky tajemnou „Song Of The Flesh“ a nebo lyrickou „Descending“. Pestrá a přitom skladatelsky velmi vyrovnaná kolekce.

 

Three Snakes and One Charm
Rok vydání: 1996

Trochu unavené a zbytečně komplikované album, na kterém se vrátili ke kořenům americké hudby. Deska není tak nabitá chytlavými hity a bude vám chvíli trvat, než jí přijdete na chuť. Velmi zvláštní je třeba skladba „Good Friday“, která je takovým hybridem psychedelie PINK FLOYD a jižanského rocku LYNYRD SKYNYRD. Dále zde najdete třeba grungem ovlivněnou "Nebakanezer," psychedelickou „ How Much for Your Wings?“ se zajímavým melodickým motivem a nebo jedinou „hitovku“ „(Only) Halfway to Everywhere“, která je něco mezi Sly Stone a Lenny Kravitzem. Rozhodně to není špatná deska, ale je potřeba jí dát trochu víc času.

 

By Your Side
Rok vydání: 1999

Oproti předchozímu albu výrazně živější a energičtější kolekce, na níž sice najdete obvyklou žánrovou směs blues, country, folku, soulu a hard rocku, ale deska od samého počátku výborně šlape, počínaje svižným otvírákem „Go Faster“, přes následující „Kickin´ My Heart Around“, až po závěrečnou hard rockovou hymnu „Virtue and Vice“. Výborné jsou i zeppelinovské „Horse Head“ a „Heavy“ a vrcholem je snad největší hit jejich kariéry, pohodová a přesto velmi emotivní pecka „Only A Fool“. Vysoko posazenou laťku nesnižují ani pomalejší skladby, jako např. stonesovská „By Your Side“ a nebo baladická „Welcome To The Goodtimes“.

 

Jimmy Page and The Black Crowes
Live at the Greek
Rok vydání: 1999



Toto album sem vlastně nepatří, protože to není řadová deska „Crowes“, ale je natolik speciální, že jsem si prostě nemohl pomoct. Jejich interpretace skladeb LED ZEPPELIN s podporou Jimmy Page je skutečně něco extra, „Crowes“ je hrají po svém a bez přílišného respektu, ale přitom ctí ducha i charakter jednotlivých písní, takže fanoušek obou kapel může jen jásat. Typická hra Jimmy Page tomu dodává na věrohodnosti a dokonce i Chris Robinson se s dědictvím Roberta Planta vyrovnává více než se ctí. Nesnaží se ho nějak násilně kopírovat, ale zpívá „jak mu zobák narost“ a svým pojetím dává notoricky známým písním nový rozměr. Musela to být opravdu jízda a my můžeme jen litovat, že jsme u toho nebyli.

 

Lions
Rok vydání: 2001

Neprávem podceňované album, které otvírá výborné disharmonické intro ve stylu Jimi Hendrixe, jež plynule přechází do skladby „Midnight From The Inside Out“. Dalo by se říct, že „Lions“ je nejvíc heavy deskou v celé jejich diskografii a současně výsostně vyrovnanou kolekcí s peckami jako „Lickin´, Come On a nebo Soul Singing“. Album, které stojí na mém osobním žebříčku úplně nejvýš.

 

Live
Rok vydání: 2002

Dvojdisková sbírka 19 skladeb, zahrnující většinu největších hitů kapely, které zazněly během dvou večerů v bostonské „Orpheum Theatre“. Není to tak explozivní materiál jako na „zeppelinovském“ Live at the Greek“,ale i tak se jedná o slušné živé album s dobrým zvukem. Kapela hraje na živo osvědčené hity v trochu jiném aranžmá a to je právě ten důvod,proč mají koncertní alba smysl.

 

Freak 'N' Roll... Into the Fog
Rok vydání: 2006

Dva disky, zachycující triumfální návrat THE BLACK CROWES na současnou rockovou scénu. Album má výborný zvuk a kapela se evidentně nachází ve velmi dobré formě. V san franciském Fillmore Auditorium zazněly staré osvědčené skladby z prvního alba, jako třeba „Jealous Again, She Talks To Angels a nebo Hard To Handle“, ale také třeba pozdější velký hit „(Only) Halfway To Everywhere“ s našlápnutou dechovou sekcí a duem sice tělnatých (mám podezření že byly obě těhotné), ale neskutečně expresivních černošských krasavic. Za pozornost jistě stojí i cover „Space Captain“ od Joe Cockera a také skladba „Non Fiction“, která zde nabrala epickou, více než desetiminutovou podobu, podobně jako „My Morning Song“, která je ještě o pár minut delší. Sdělení obsažené na tomto albu je více než jasné. THE BLACK CROWES jsou opět zpátky a je třeba s nimi počítat. Záznam současně vyšel i na dvd.

 

The Lost Crowes
Rok vydání: 2006

Na prvním disku najdete „zapomenuté“ album „Tall“, které kapela natočila během studiového session v roce 1993 a z něhož s o rok později vyklubala řadová deska „Amorica“. Pár skladeb je zde odlišných, ty ostatní jsou pak v trochu jiném aranžmá či tempu, skladba „Evil Eye“ se dokonce objevila až na další desce „ Three Snakes and One Charm“. Druhé cd obsahuje skutečnou raritu a to nikdy nevydané album, pracovně nazvané „Band“, které „Crowes“ nahráli v atlantském studiu Purple Dragon v roce 1997. Po trochu rozpačitém „ Three Snakes and One Charm“ se zde opět vrátili k dřevnímu blues s prvky soulu, rock a billy, country a hard rocku a můžete zde zachytit některé hudební nápady, které se o 2 roky později objevily na albu „By Your Side“.


 

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky