ČLÁNKY
Industriál „Retrospektiva“
Industriál coby hudební pojem vzniknul v roce 1976 v Londýně, v rámci uměleckého sdružení „Coum Transmission“. Hudebně vycházel z experimentálního futuristického rocku 70. let, německého kraut rocku a moderních avantgardních skladatelů, jako např. Edgarda Varese, Conrada Schnitzlera, Karlheinz Stockhausena, Davida Vorhause, Johna Cage a nebo Klause Schulze. V mnoha případech se však jednalo o zcela novou, progresivní hudební formu, která z kompozičního i zvukového hlediska objevovala úplně nové a do té doby neprobádané končiny. Ideologický koncept Industriálu byl především ve zkoumání působení informací ve smyslu manipulace a šoku. Šlo hlavně o to, uchvátit naši přetechnizovanou kulturu, vydrancovat z ní to nejhorší, uhňácat z toho nechutnou kouli a hodit to svinstvo společnosti rovnou do ksichtu. Punk byl pro takový atentát příliš jednoduchý a přímočarý a proto bylo třeba porozhlédnout se po něčem, co by dokázalo stejně ublížit, jen poněkud stylizovanějšími výrazovými prostředky. A tak se v akci objevily v té době už slušně etablované bicí automaty, zvukové oscilátory, elektronkové syntezátory a tónové generátory, jejichž hlavními přednostmi bylo, že uměly samy udržet rytmus a dokázaly po zesílení udělat hodně bolestivý kravál. Pak už jen stačilo coby vývěsní štít vystrčit „programový diletantismus“ a vyšperkovat jej všemožnými lahůdkovými tématy, jako je patologie, vivisekce, genocida, masoví vrazi etc.etc. Vrcholné období ranného Industriálu bylo mezi lety 1978 – 1980, kdy byl akceptován nejenom jako svébytný hudební styl, ale také coby umělecko-filosofický směr, zahrnující ve svém proudu nejenom hudbu, ale i výtvarné umění, divadlo, film, či konceptuální umění. Základním stavebním kamenem celého žánru se stali londýnští THROBBING GRISTLE, kteří na vlastní značce Industrial Records začali vydávat spřízněné kapely, jako např. CABARET VOLTAIRE, MONTE CAZZAZZA a nebo S.P.K.
Industriál
THROBBING GRISTLE
D.O.A.-Third And Final Report Of T.G.
INDUSTRIAL RECORDS/MUTE
Seznam skladeb: I.B.M., Hit by a Rock, United, Valley of the Shadow of Death, Dead on Arrival, Weeping, Hamburger Lady, Hometime, AB/7A, E-Coli, Death Threats, Walls of Sound, Blood on the Floor, Five Knuckle Shuffle, We Hate You (Little Girls)
Rok vydání: 1978
THROBBING GRISTLE se stali historicky vůbec první skupinou, označovanou termínem industriální. Vznikli v rámci uměleckého sdružení „Coum Transmission“ původně jako duo, jež tvořil extravagantní mladík Genesis P-Orridge a profesionální striptýzová tanečnice Cosey Fanni Tutti. Při manifestačním vystoupení nedaleko Buckinghamského paláce v červenci 1976 představila Cosey kolekci svých pornografických a erotických koláží a TG se stali okamžitě terčem bulvárního, později i hudebního tisku. Jeden tehdejší politik je označil za „trosky civilizace“ a mluvilo se o nich dokonce v Dolní sněmovně britského parlamentu. 
Sporadické koncerty tvořil destruktivní rámus na samém prahu bolesti, plný feedbacku a vysokofrekvenčních tónů, což spolu s oslepujícím světlem namířeným návštěvníkům přímo do očí a texty pojednávajícími o mentálních i fyzických vraždách, mělo na všechny zúčastněné zdrcující dopad. Snaha o provokaci za každou cenu vedla ke zpracovávání témat, jejichž hlavními aktéry byli Charles Manson, Adolf Hitler a nebo Pol Pot. Vděčnou hrdinkou byla také nacistka Ilze Kochová, která údajně stahovala lidem kůži zaživa a znak z osvětimských pecí se stal ochrannou známkou THROBBING GRISTLE. Album „D.O.A.- Third And Final Report Of T.G.“otvírá skladba „I.B.M.“, která je doslovným záznamem počítačové pásky, kterou našli v popelnici jedné z poboček příslušné firmy, doplněným o pár elektronických ruchů a kytarových distorzí.
Největší „hit“ kapely „United“, který je považován za první techno popovou nahrávku v historii, je zde zrychlený z původních 4 minut na brutálních 16 vteřin. „Weeping“ je zase tvořena zvukem 4 typů akustických houslí, prohnaných přes echo box. „Hamburger Lady“ je jednou z nejdivnějších skladeb v rockové historii. Temná, psychedelická noční můra, tvořená elektronicky zkresleným třaslavým vokálem, pod nímž klouže něco studeného a kluzkého. Ve skladbách „Dead On Arrival a AB/7A“ je cítit vliv německých KRAFTWERK, ovšem v mnohem drsnější a špinavější formě. Poslední veřejné vystoupení THROBBING GRISTLE proběhlo 29. května 1981 v san franciském Golden Gate Parku, Cosey Fanni Tutti pokračovala zhruba do poloviny 90. let v elektronicko-tanečním duu CHRIS AND COSEY a Genesis P-Orridge založil umělecky velmi zajímavý soubor PSYCHIC TV, který funguje dodnes.
S.P.K.
Information Overload Unit
SIDE EFFEKTS
Seznam skladeb: Emanation Machine R. Gie 1916, Suture Obsession, Macht Schrecken, Berufsverbot, Ground Zero: Infinity Dose, Stammheim Torturkammer, Retard, Epilept: Convulse, Kaltbruchig Acideath
Rok vydání: 1981
S.P.K. vznikli v lednu 1979 v australském Sydney a okamžitě vydali několik EP. V tomto ranném období kapelu tvořil perkusionista, hráč na syntezátory a zpěvák Graeme Revell (aka Operator, Oblivion, EMS AKS), původním povoláním ošetřovatel v psychiatrické klinice, chlapík jménem Neil Hill (aka NE/H/IL) s diagnózou paranoidní schizofrenie a dva pankáči: kytarista Danny Rumor a basák David Virgin, jejichž snem bylo stát se rockovými hvězdami. Zkratka v názvu má různé interpretace, např. „ Surgical Penis Klinik, System Planning Korporation nebo Sozialistische Patienten Kollektiv“.
Koncem roku 1980 předskakovali v Londýně THROBBING GRISTLE a ještě v tom samém roce natočili tamtéž první legendární album „Information Overload Unit“. U ž ale bez Neila, který krátce před natáčením spáchal sebevraždu a také bez obou „pankáčů“, kteří konečně pochopili, že v S.P.K. se z nich nestanou hvězdy rockového nebe, ale spíše traumatizovaní jedinci s těžkou psychózou. Deska je naplněna abstraktním rámusem, tvořeným trýznivým kvílením naprosté beznaděje a zoufalství. Brutální industriální svistot, který se svíjí a kroutí, jako kluzká užovka v drátech vysokého napětí. Přednatočené pásky s útržky rozhovorů, zvuky pohybujících se mechanických součástek, praskot elektronických výbojů, marné ladění radiostanice v mezihvězdném prostoru a pulzující temný rytmus plazmových hořáků. Ostnatá zvuková tříšť, jejíž částice jsou někdy brutálně kompaktní, jindy zas rozmetány po celé Galaxii. Hluková nálož pro otrlé. Když jsem toto album před mnoha lety dostal do rukou, byl jsem z něj celý bez sebe. Pečlivě jsem desku nahrál na svůj kotoučový magnetofon značky Tesla B 115 a když jsem ji vracel do obalu, tak jsem si ke svému zděšení všimnul, že na vnitřním obalu je dole malá značka 45 rpm, což znamená (jak jistě všichni víte) vyšší rychlost gramofonu. Já blbec! Nahrál jsem to celé na pomalou rychlost a ani jsem si toho nevšimnul! Tak všechno zase zpátky, přehrát to na správnou rychlost a rychle v pořádku vrátit kamarádovi. Když jsem mu pak při předání desky vykládal celou příhodu, začal se chechtat jako blázen a pak mi shovívavě sdělil: „Ten vnitřní obal je z jiné desky!“ Chci touto trapnou epizodou jen demonstrovat, že pokud v souvislosti s industriální hudbou mluvíme o zvukových strukturách, lepší příklad (či důkaz) tohoto tvrzení, než debutové album SPK nejspíš nenajdete. Vynilová verze se dá zkrátka hrát na obě rychlosti a já jsem si nakonec ponechal tu „rychlejší“, protože se mi prostě líbí víc. O rok později vyšla vynikající deska „Leichenchrei“ a další rok nato stejně dobrá, retrospektivní placka „Auto-Da-Fé“, složená z úplně prvních nahrávek. Jak postupem času rostla jejich muzikantská zručnost, tak pomalu klesalo tvůrčí napětí a chuť experimentovat a pokud je mi známo, tak poslední (a velmi slabá) deska „Oceania-In Performance 1987“, vyšla v roce 1996. Zakladatel S.P.K. Graeme Revell se dnes živí výrobou soundtracků k holywoodským trhákům, jako např. „The Crow: City Of Angels, Daredevil a nebo Sin City“.
CABARET VOLTAIRE
Mix Up
ROUGH TRADE/MUTE
Seznam skladeb: Kirlian Photograph, No Escape, Fourth Shot, Heaven and Hell, Eyeless Sight, Photophobia, On Every Other Street, Expect Nothing, Capsules
Rok vydání: 1979
Původní duo Stephen Mallinder a Richard Kirk založili CABARET VOLTAIRE už v roce 1974 v anglickém Sheffieldu, známějšími se stali ale až v roce 1977, díky koncertům s THROBBING GRISTLE. Název pro svou kapelu zvolili podle curyšského sídla dadaistů a hudebně navazovali na německou avantgardu poč. 70. let (FAUST, NEU, KRAFTWERK), ovšem jejich práce s elektronikou a zkresleným zvukem byla zcela odlišná. Rytmiku tvořil primitivní automatický bubeník v kombinaci s živými bicími, k tomu distorzované kytary a přednatočené pásky s téměř totální absencí basových tónů. 
Alternativním hitem se stala cover verze skladby „No Escape“ od amerických psychedelických pionýrů THE SEEDS z roku 1966, která díky zdeformované elektronice a monotónnímu hučení generátoru působí, jako nějaká mimozemská reklama na vysavače. Výborná je i „On Every Other Streets“, s podstatě punkovou rytmikou, tajemným skřípění preparované kytary a vokálem, jenž se podřizuje alespoň nějaké melodii. „Heaven and Hell“ je zase v podstatě taneční záležitost, nebýt brutálně zdemolovaného kytarového skřípění a syrové elektroniky. Industriální reggae pro nukleární válku. Podobným směrem pak pokračovalo i následující výborné album „Voice Of America“ a bylo těžké mezi nimi zvolit, ale „Mix Up“ bylo prostě první. Radikální stylový zlom přichází v roce 1983, kdy se ze souboru stalo opět duo, produkující umělecky daleko méně zajímavý, zato však velmi energický, tanečně-syntezátorový beat, zahrnující disco a funky, žánrově bližší k EBM (Electronic Body Music). Konec někdy kolem roku 1994. Kirk pokračuje v sólo kariéře, Mallinder zmizel někde v Austrálii.
Do této první vlny industriálních kapel patří bezpochyby i američtí CONTROLLED BLEEDING. Založeni v roce 1976 v Bostonu, původně jako volné improvizační seskupení, používající pro své multimediální performace vedle běžných syntezátorů i preparované kytary, zvukové generátory a kovový šrot. Koncem 70. let se přemisťují do New Yorku, kde se pod vedením Paula Lemonse podílejí na různých industriálních projektech. V polovině 80. let se jejich hudební projev výrazně měnil na více orchestrální a symfonický, s etnickými a církevními vlivy. Jejich ranné, čistě industriální období dobře charakterizují alba „Knees and Bones“ a především „Body Samples“, která se mi ale přes veškerou snahu bohužel nepodařilo sehnat. CONTROLLED BLEEDING fungují s přestávkami dodneška, posledním vydaným albem je myslím „Our Journey´s End“ z roku 2000.
Post Industriál
Začátkem 80. let se pod vlivem výše uvedených kapel začaly objevovat další, které na jejich tvorbu přímo navazovaly a dále ji rozvíjely. Už se také neomezovaly jen na Anglii, ale industriální subkultura se během následující dekády rozšířila jako požár po celém světě.
CLOCK DVA
White Souls In Black Suit
INDUSTRIAL RECORDS
Seznam skladeb: Consent, Discontentment (1+2), Still/Silent, Non, Relentless, Contradict, Anti-Change
Rok vydání: 1980
Současníci THROBBING GRISTLE a CABARET VOLTAIRE. Založeni v roce 1977 v průmyslovém Sheffieldu, ovšem své první nahrávky začali vydávat až počátkem 80. let. Sehnat jste je mohli jen na kazetách a ani toto debutové album nebylo žádnou výjimkou. I pozdější vynilové vydání na Industrial Records bylo pouhým přepisem této kazety, takže zvuková kvalita byla nevalná, což ale v tomto případě nijak zvlášť nevadilo, protože byla alespoň zachována autentická syrovost nahrávky. CLOCK DVA se zde na rozdíl od svých kolegů prezentují trochu odlišným způsobem, jejich skladby měly více tradiční písňovou formu, kde podstatnou část tvořila improvizace. 
Hypnotický minimalismus, zaplněný ruchy a šumy prastaré elektroniky, záměrně disharmonickými plochami, ambientně free jazzovými postupy, kvílící psychedelickou kytarou, trochu zmatenými bicími, zrezivělým skřípáním saxofonu a psychedelickým vokálem. Metalické industriální noise amerických CHROME kopululující se zfetovaným flower power THE DOORS, s odkazy k německým avantgardistům FAUST, GURU GURU a temně neurotickému, rannému post punku SIOUXSIE AND THE BANSHEES. Většího uznání se zcela po právu dostalo až následujícímu albu „Thirst“, které se už ale přece jen více vzdálilo původním industriálním postojům a inklinuje spíše k experimentálním formám elektronicko-psychedelického rocku s „tradiční“ písňovou formou. Poslední zmínky o aktivitách CLOCK DVA registrujeme z roku 1996, kdy vyšlo album „Sign“.
ZOVIET FRANCE
Garista
RED RHINO
Seznam skladeb: Scrama Mdags, Mosbas, Mama Piss, Nruknesh, Caarcuraz, M1 M1 M1, Rangmabasm
Rok vydání: 1982
Idiosynkratický kolektiv, založený v roce 1982 v anglickém Newcastlu. První album (původně pouze kazeta) se odehrává striktně podle hesla „geniálního diletantismu“, přičemž ta první část tady dostala pořádně na frak. Primitivní hluková kolekce složená z pravěkých elektronických technologií, přednatočených pásků, podomácku vyrobených akustických nástrojů, primitivních syntezátorů a nahalovaných úderů kovu na kov, natočená partou jedinců s inteligencí láčkovce. 
Hororová atmosféra, podbarvená zlostnými výkřiky nějakého primáta a monotónním hučením elektrického generátoru. Většinou syrový, elektronický kravál bez zjevné struktury, kde se není čeho chytit. Je to jako horečnatý sen, z něhož se nemůžete probudit. Asi „nejzábavnější“ kompozicí je skladba „Mama Piss“, což je něco mezi opileckým povykováním bandy výrostků a zoufalým troubením nadrženého mrožíka, jemuž je odpíráno právo pářit se. Postupem let se ale jejich zvuk stále více strukturoval a časem si získali řadu oddaných stoupenců. Mezi nejúspěšnější desky patří alba „ Shadow, Thief of the Sun “ (90), „ Digilogue“ (96) a „ Collusion “ (95). ZOVIET FRANCE působí na hudební scéně dodnes a nikdy se od svého původního záměru experimentovat a objevovat neodchýlili. Zatím poslední album „The Decriminalization of Country Music: Themes for Tramway“ z roku 2002 patří k jejich vůbec nejlepším.
23 SKIDOO
Urban Gamelan
ILLUMINATED
Seznam skladeb: F.U.G.I., Fire, Misr Wakening, Jalan Jalan, Urban Gamelan, Pt. 1, Sirens, Helicopterz, Kongo Do, Language Dub, Drunken Reprisal
Rok vydání: 1984
Založeni v Londýně v roce 1979 bratry Turnbullovými po rozpadu kapely CLUB TANGO. Usilovali o fůzi etnických vlivů s tehdy aktuálním progresivním elektronickým rámusem a byli fascinováni mystickými rituály i přírodními kulturami. Upozornili na sebe v roce 1981 EP „The Gospel Comes To New Guinea“, hudebně zpracovávajícím působení misionářů na Nové Guinei. Složité rytmy, výrazná baskytara a neobvyklé zvukové smyčky měly na posluchače hypnotizující efekt. U původního vynilového vydání byla první strana desky ukončena nekonečnou drážkou, stejný fígl pak použili i na dalším EP „The Culling Is Coming“, jež patří k tomu nejtraumatičtějšímu, co na tomto poli v té době vznikalo. 
Asi nejznámější a současně umělecky nejcennější je deska „Urban Gamelan“ z roku 1984, kde namísto gamelanů (bicí nástroje z ostrova Bali) docilují podobného efektu pomocí skleněných džbánů a kovových poklic. První strana desky je ve znamení nového baskytaristy Sketche, který preferuje funk, reggae a africké beaty. V úvodu zazní nasamplovaný křik postřeleného vojáka z psychedelické bitvy o most z kultovního Coppolova filmu „Apocalypse Now“. Základem první strany jsou rozmanité perkuse, vytvářející strukturovaný rytmus a dominantní basová linka, konkrétní zvuky, nečetné kytarové šmouhy a mystická atmosféra. Dá se o ní s trochou nadsázky říci, že je „písničková“. Druhá strana je více industriálně-perkusivní, s důrazem na dynamiku a instrumentálně složitější struktury. V akci je kovový šrot, energické basové linky, rozličné perkuse a klasické bicí. „Urban Gamelan“ je takovým mostem mezi dobou kamennou a současnou moderní civilizací. V polovině 80. let se kapela bohužel rozpadá, ovšem v roce 2000 se 23 SKIDOO překvapivě znovu přihlásili s novým stejnojmenným albem, které ale není hudebně nijak zvlášť progresivní a spíše reflektuje aktuální, elektronicko-taneční trendy.
TEST DEPARTMENT
Beating The Retreat
PHONOGRAM
Seznam skladeb: The Fall from Light, Kick to Kill, Sweet Sedation, Spring Into Action, Plastic, Inheritance, Cold Witness, Compulsion (video), Total State Machine (video)
Rok vydání: 1984
Politicky i sociálně silně orientovaný soubor, který např. v 80. letech aktivně vystupoval na podporu stávkujících horníků v Deptfordu. Vznikli v roce 1981 v jihovýchodním Londýně v opuštěném doku. Hudební instrumentace se soustředí na ozvučení kovového šrotu a jiných vyřazených materiálů, přednatočených pásků, deklamovaného vokálu i klasických nástrojů. Jejich vystoupení se blížili spíše hudebním performancím, používali filmovou projekci i diaprojektory a významnou úlohu hrála také pohybová složka, takže koncerty představovaly spíše formu jakéhosi „totálního divadla“. 
Byly pořádané na neobvyklých místech, např. pod obrovskými železničními podjezdy v Londýně a nebo na železniční stanici Cannon Street, pro více jak tisícovku fanoušků. Na festivalu světové hudby Womad vystupovali s australskými aboriginci a video natočené v rámci vydání debutového alba „Beating The Retreat“ zakoupilo Muzeum moderního umění v New Yorku. Album mělo původně podobu 2 maxisinglů a dominovaly mu zvláštní rytmické struktury, tvořené hypnotickým tempem a drsným zvukem kovových perkusí. První strana je rytmičtější, druhá pak temnější, zlovolnější a mnohem děsivější. Tu první výborně reprezentuje skladba „Spring Into Action“, což je výbušný gejzír rachotících a dunících perkusí, které do sebe vzájemně narážejí v tříštícím se divokém reji. Africké rytmy v naplno jedoucí Kolbence, s osamělým troubením umírajícího tlustokožce, dětským sborem a zdivočelou průmyslovou bruskou. Zní vám to šíleně? No jasně. Druhou stranu zastupuje „Inheritance“, v níž se osudové údery kovových palic do plechových barelů, ztrácejí v psychedelickém oparu, tvořeným táhlými tóny violoncella, polomluveným, šeptaný vokálem a monotónním hučením opuštěné strojovny v samotném Pekle. Nejaktivnější byli TEST DEPARTMENT v průběhu 80. let, zatím poslední album „Tactics for Revolution“ vyšlo v roce 1998.
EINSTŰRZENDE NEUBAUTEN
Halber Mensch
SOME BIZZARE
Seznam skladeb: Halber Mensch , Yü-Gung (Fütter Mein Ego), Trinklied, Z.N.S., Seele Brennt, Sehnsucht (Zitternd), Der Tod Ist Ein Dandy, Letztes Biest (Am Himmel), Das Schaben, Sand
Rok vydání: 1985
Berlínský metalurgický kvintet, založený Blixou Bargeldem v roce 1979. Na základě teorie „geniálního diletantismu“ produkovali od samého počátku barbarský a silně strukturovaný zvukový chaos, který vytvářeli jak prostřednictvím klasických nástrojů, tak i pomocí amplifikovaných zdrojů hluku (pneumatická kladiva, vrtačky, brusky, kovové tyče a pružiny, plastikové barely, plechové sudy…). Hlavním motorem byla „nenávist k populární hudbě“, kterou nejprve analyzovali a pak bez milosti dekonstruovali. Za zkušebnu měli dutinu v dálničním mostě, v níž musela (jako ukazatel stavu kyslíku) neustále hořet svíčka. První album „Kollaps“ bylo syrovou a nelítostnou zvukovou orgií, obsahující budoucí „klasiky“, jako např. „Tanz Debil, Sehnsucht a nebo Negativ Nein“. 
Za mistrovský kousek prvního období lze však považovat až jejich 3 studiovou desku „Halber Mensch“, na níž ojedinělým způsobem svařili primitivní hlukové struktury ze svých počátků, se stravitelnější formou „klasické“ skladby, aniž by přitom ztratili uměleckou průraznost a důvěryhodnost. Z kompozičního hlediska je deska ovlivněna Stockhausenem, stejně jako THROBBING GRISTLE a nebo CABARET VOLTAIRE. Majestátní mantrické vokální sbory se zde střetávají s teatrálně deklamovanými texty, jemné rytmické sinusoidy s ocelovým infernem a kypící industriální zmatek zdánlivého chaosu tvořený jejich „stahlzeug“, je konfrontován s tradiční písňovou formou. Srdcervoucí ocelové představení, jehož kompozice „Halber Mensch, Z.N.S., Yü-Gung a nebo Seele Brent“ v budoucnu tvořily pevné jádro jejich repertoáru. Excelentní album, možná vůbec nejlepší v celém žánru.
Na Industriální a Post Industriální vlnu navazuje v druhé polovině 80. a celých 90. letech Experimentální scéna, která z ní buď přímo vycházela nebo vznikala paralelně a jenom se jí nechala ovlivnit. Z těch nejvýznamnějších jmenujme soubory CURRENT 93, NURSE WITH WOUND, LUSTMORD, DEATH IN JUNE, THIS HEAT, Z´EV, COIL, LAIBACH, DOME, PSYCHIC TV, SLEEP CHAMBER a mnoho dalších. 
V druhé polovině 80. let se industriální principy začaly prosazovat také v hlavním proudu pop hudby a hlavně v Americe zaznamenaly kapely jako SKINNY PUPPY, NINE INCH NAILS, FRONT LINE ASSEMBLY, TACKHEAD a nebo MINISTRY nebývalý rozkvět. Koncem 90. let pak oproti původnímu stylu došlo ke značnému žánrovému posunu a celý styl se změnil téměř k nepoznání. Dnes je post industriální hudba běžnou součástí mainstreamu a její fragmenty „zdobí“ kdejakou rádiovou odrhovačku. Kvůli tomuto článku jsem musel otravovat několik lidí (díky Smíchu), najít na půdě staré pásky, opravit nefunkční magnetofon Tesla B 115, prokousat se tunami starých poznámek, výstřižků a strávit spoustu hodin u počítače, ale musím říct, že to byla skvělá zábava. Byla to taková dobrodružná výprava proti proudu času a já si to ohromě užil. Doufám, že jste se při čtení tohoto článku bavili stejně dobře.