ČLÁNKY
DOWN - Metalový underground po Jižansku
DOWN můžeme bez nadsázky považovat za prvotřídní metalovou superskupinu amerického undergroundu, i když její sestavu tvoří členové respektovaných metalových formací. Do zmiňovaného undergroundu však patří nejenom svým přístupem a také zjevnou neochotou ohnout hřbet a byť jen formálně se začlenit do něčeho tak profláknutého, jako je hudební průmysl. Ani na okamžik nezamýšleli ve své hudbě zohlednit aktuální hudební trendy a je zřejmé, že něco jako popularita je absolutně nezajímá. Prostě jen hrají hudbu svého srdce a snaží se ji dělat nejlíp jak to jde. Bývalí (i současní) členové PANTERA, CROWBAR, CORROSION OF CONFORMITY, EYEHATEGOD a SUPERJOINT RITUAL (to jen abych vyjmenoval ty nejznámější) se pouze díky svému talentu a úsilí vyšvihli až na samý vrchol metalového Olympu a stali se jeho určujícím elementem. Výsledný zvuk DOWN ale není jen prostou kombinací výše uvedených kapel (i když jejich vliv je v jejich hudbě logicky patrný), ale svébytným hudebním útvarem, v němž se střetává jižanský rock, blues a metal s psychedelickým hard rockem 70. let.
Philip Hansen Anselmo
Původně zpěvák PANTERA, dnes frontman DOWN a SUPERJOINT RITUAL. Jeden z nejosobitějších vokalistů na současné metalové scéně. Kdysi hubený spratek, kterého členství v PANTERA s největší pravděpodobností zachránilo před kriminálem, dnes skutečná osobnost, která se cítí stejně dobře před vyprodaným stadionem, jako v zakouřeném klubu. Dokázal přemoci svou závislost na heroinu (do jisté míry i na chlastu) a jeho dobrovolný návrat do metalového undergroundu osobně považuji téměř za „hrdinský čin“. Ostatní projekty, v nichž má (měl) prsty jsou: NECROPHAGIA, SOUTHERN ISOLATION, VIKING CROWN, CHRIST INVERSION, ENOCH, RAZOR WHITE, EIBON, BODY AND BLOOD, ARSON ANTHEM
Pepper J. Keenan
Kytarista, zpěvák a hlavní postava stoner rockových CORROSION OF CONFORMITY se narodil v Oxfordu, stát Mississippi. V současnosti ale žije v New Orleans, kde vlastní bar s názvem „Le Bon Temps Roule“ a občas vystupuje s lokální kapelou GRAVEYARD RODEO. Jeho kytarová hra je zcela nepřehlédnutelná, originální a je hlavní zbraní DOWN.
Jimmy Bower
Jimmy Bower je v muzikantských kruzích znám též jako „Kmotr jižanského metalu“, především díky svým aktivitám na metal hard core scéně v okolí New Orleans, kde začínal svoji hudební pouť jako kytarista v řadách sludge coreových EYEHATEGOD. Později se stal členem DOWN (bicí) a SUPERJOINT RITUAL (kytara) a působil též v méně známých souborech, jako THE MYSTICK KREWE OF CLEARLIGHT, DEBRIS INC., SHELL SHOCK, SOURVEIN a nebo DRIP. Svou stopu též zanechal ve spřízněných CORROSION OF CONFORMITY a také u těžkotonážníků CROWBAR, s nimiž odjel turné jako najatý bubeník.
Rex Robert Brown
Tento texasan je metalovým fanouškům znám především jako basák legendární metalové formace PANTERA, kde měl přezdívku Rex Rocker a jejímž členem byl od roku 1981 až do rozpadu v roce 2003. Rex vystudoval hru na baskytaru na James Bowie High School v texaském Arlingtonu a zpočátku ho zajímal hlavně jazz. Setkání s kytaristou Dimebag Darrellem ale všechno změnilo a co bylo dál asi všichni znáte. V DOWN nahradil původního basáka Todda Strangea. Společně s CROWBAR natočil album „Lifesblood for the Downtrodden“ a jeho baskytaru můžete slyšet také v kapele TRES DIABLOS a nebo v posledním projektu bratří Darrellových REBEL MEETS REBEL.
Kirk Windstein
Tento původem Angličan začínal jako zpěvák a kytarista různých lokálních kapel z okolí Louisiany. Pak se stal hlavní postavou CROWBAR a o něco později také kytaristou DOWN, jelikož se s Anselmem znali už od dětství. Na prvním albu DOWN „Nola“ hraje i na baskytaru, později působil v kapele VALUME NOB. V roce 2005 založil spolu s Jamey Jastou z HATEBREED formaci KINGDOM OF SORROW, jejíž debut by se měl objevit v únoru 2008.
Todd Strange
Původní baskytarista DOWN, který s kapelou jezdil po koncertech po natočení prvního alba „Nola“. V roce 1989 založil společně s Kirkem Windsteinem CROWBAR, jejichž členem byl do roku 2000.
NOLA (1991-1995)
Přestože byl Phil Anselmo v průběhu 90. let s PANTEROU na vrcholu popularity, jakoby mu pořád něco chybělo. Rozhodně se nedá tvrdit, že by se PANTERA někdy podbízela obecnému posluchačskému vkusu a nebo že by byla dokonce poplatná tehdejším módním trendům, nicméně bylo zřejmé, že něco nefunguje úplně hladce. 
Philovi vedlejší projekty NECROPHAGIA, VIKING CROWN, CHRIST INVERSION a SOUTHERN ISOLATION se nedočkaly větší pozornosti ani uznání a tak skutečně prvním viditelnějším pokusem vymanit se z vlivu rodné kapely se stalo až album „Nola“, které natočil pod hlavičkou projektu DOWN. Anselmo kapelu založil společně s kytaristou a zpěvákem CORROSION OF CONFORMITY Pepperem Keenanem už v roce 1991. Ke spolupráci přizvali ještě dalšího kytaristu Kirka Windsteina (CROWBAR), baskytaristu Todda Strangea a bubeníka Jimmy Bowera (CROWBAR), který se ale uměl poprat i s kytarou, což prokazoval ve formacích EYEHATEGOD a později i v SUPERJOINT RITUAL. První album nazvané „Nola“ (což je akronym pro New Orleans, Louisiana) vyšlo až v roce 1995 a obsahovalo materiál, který Anselmo společně s Keenanem napsali v průběhu let 1991-1995. Jen v Americe se ho prodalo více než 500,000 kopií, za což DOWN obdrželi zlatou desku. Převládá pomalé, v lepším případě střední tempo, podepřené masivními kytarovými rify a Philovým drsným chraplákem, který se zde uchyluje k výhružnému řevu jen v krajním případě. Celé to připomíná temnější a špinavější obdobu CORROSION OF CONFORMITY, také díky typické kytaře Peppera Keenena. Pro fanoušky PANTERA to tehdy bylo jistě velké překvapení, dovolím si však tvrdit že nikoliv nepříjemné. Celé to má mnohem blíže ke klasickému hard rocku než k metalu a kdyby tehdy existoval pojem stoner rock, jistě by DOWN platili za jeho čelní představitele. „Nola“ ale má i svou subtilnější polohy v podobě psychedelického blues „Jail“, které zní jak ze starých desek BLACK SABBATH nebo výbornou akustickou miniaturu „Pray For The Locust“. 
Z kapely ale jinak přímo čiší hrubá, živočišná síla. Jsou jako starý, mrzutý rotvailer, kterého provokovat může jen úplný blázen. Na druhou stranu se dá s trochou nadsázky říct, že to jsou vlastně vcelku melodické písničky, ve kterých ovšem musíte zmiňované melodie nejprve vyhrabat z pod silného nánosu hutných kytarových rifů, zemitého tempa a temné, zachmuřené atmosféry se znepokojivým pocitem vnitřní melancholie. Nejvýraznějšími skladbami z alba se stal jejich jediný rádiový „hit“ "Stone the Crow," introspektivní "Bury Me in Smoke," a ve svižnějším tempu se odvíjející „Temptations Wings“. Temný, depresivní, surový sludge doom metal, jenž sklidil u fanoušků nadšený ohlas.
Down II (2001-2002)
Po natočení první desky a krátkém americkém turné se členové DOWN v roce 1996 opět rozešli do svých domovských kapel a trvalo celých pět let, než se jejich cesty znovu protnuly.
V roce 2001 se stejná sestava jako minule přemístila do jižní Louisiany, kde v Anselmově domě „Nodferatu's Lair“ natočila za 28 dní skvělé druhé album „Down II: A Bustle in Your Hedgerow“. Jediná změna se udála na postu baskytary, kde Todda vystřídal Rex Brown (PANTERA). To, co naznačili na předchozím albu zde dotáhli do konce a bez přehánění se dá říct, že druhé album je prostě pecka a musím přiznat, že jsem si nikdy nemyslel, že je Phil Anselmo schopen něco takového natočit. Jeho drsný chraplák je zde prodchnut silnými emocemi, perfektním citem pro atmosféru a bezchybným smyslem pro frázování. Melodie, které byly dřív z větší části pokryty všeobjímající temnotou teď troufale vystoupily na světlo, aby zvěstovaly novou éru DOWN. Stejně jako minule dominuje zvuku DOWN Keenanova kytara, ale i rytmika pracuje na výbornou a občas se přidají i charismatické hammondky. Celková atmosféra je výrazně odlehčenější, ale nikoliv rozjařená, stále je jasné, že jde o tu samou partu špinavých rockerů, které jste jen zrovna zastihli v lepší náladě. Přestože je celé album výrazně melodické a každá skladba by mohla být potencionálním hitem, nepostrádá ani na okamžik metalovou tvrdost a hutnou zemitost. Skladby jsou hudebně propracovanější a aranžérsky pestřejší, nechybí ani psychedelická balada „Learn From This Mistake“, lehce nostalgické, avšak elegantní akustické blues „Lies, Don´t Know What They Say But…“, 
jižanským rockem říznutá „Where I´m Gonig“ a nebo vynikající „Doobinterlude“, která zní jako melancholický Neil Young odkudsi ze sklepa. Následuje hrubozrnná „New Orleans“, která vás svým mamutím rifem zatlačí do trvalé defenzivy, za níž se plíží temně vrčící „The Seed“, která zní jako motor těžkého náklaďáku a nebo rozjívená „Flambeaux's Jamming With St. Aug“, která je něco mezi brazilskou sambou a hospodskou rvačkou. Ta deska prostě nemá slabé místo a v daném žánru patří k mým nejoblíbenějším. Po vydání alba následovalo turné, jehož nejdůležitější zastávkou bylo vystoupení na Ozzfestu v létě 2002. Pak se DOWN zase rozplynuli do atmosféry, jelikož se Anselmo chtěl naplno soustředit na svůj další projekt SUPERJOINT RITUAL, v němž Jimmy Bower hraje na kytaru. Jedno ale bylo jisté. Pokud někdo považoval DOWN v době jejich vzniku za krátkodobý projekt či nějaký muzikantský výstřelek, druhé album dalo všem jasně najevo, že se jedná o plnohodnotnou formaci, v jejichž možnostech je být určujícím elementem celého žánru.
Down III (2006 - dodnes)
Třetí studiové album DOWN vyšlo před pár měsíci a nese název „Down III: Over the Under“. Texty napsal Anselmo pod dojmem katastrofy způsobené hurikánem Katrina a zdrcený zármutkem nad smrtí kytaristy Dimebag Darrella (PANTERA). Hudebně navazuje nové album na šest let starou desku „Down II: A Bustle in Your Hedgerow“, tzn. že uslyšíte osobitý mix těžkého blues, jižanského rocku, psychedelie a drsného metalu. Mohutné kytarové rify, valící se bicí, hutná basa a emotivní a jako rašple drsný Anselmův vokál, který se snaží daleko víc zpívat než jenom řvát, což mu jde opravdu skvěle.
Albu jednoznačně dominuje skvělá kytara Peppera Keenena, který se na něm podílel zásadní měrou i autorsky. Většina skladeb je tak hodně blízko jeho rodným CORROSION OF CONFORMITY, což fanouškům obou kapel jistě vadit nebude. Album „Over the Under“ má těžkopádnou eleganci boxera těžké váhy, jehož každý úder může mít pro jeho protivníka fatální následky. DOWN jsou ultra heavy bluesovou kapelou pro 21. století (celou recenzi najdete ve Sparku 11/07).
DOWN nikdy nebyli vzornými hochy, které by vám rodiče dávali za příklad hodný následování. Drsná parta špinavců nasáklých bourbonem a ochotných vrhnout se po hlavě i do toho nejbláznivějšího podniku. Na druhou stranu si ale u nich můžete být naprosto jisti, že jejich hudba není žádná póza, ani marketingový produkt určený přesně vytipované skupině fanoušků, ale kus opravdové a nefalšované muziky, zahrané srdcem a se stoprocentním zaujetím. A právě díky tomu jsou DOWN stále tak přitažliví. Jak už to tak po vydání nové desky chodí, vyjeli DOWN na turné, které zahrnovalo (společně s MEGADETH) i předskakování projektu bývalých členů BLACK SABBATH HEAVEN AND HELL během jejich kanadského turné. Můžeme jen doufat, že je budeme moci za nějaký čas přivítat i u nás v Evropě.
