Rock Block - rockový hudební server

ČLÁNKY


EVERY TIME I DIE Nová krev ve starém těle?


Gutter Fenomenon je termín, jakým se v amerických médiích v 50. letech označoval rock and roll. Byla to společenská reakce na něco, co podle tehdejších měřítek bylo když ne rovnou kriminálním, tedy minimálně mravně nebezpečným a esteticky nepřijatelným aktem. Hudba, která podle tehdejších mravokárců povede k devastaci tradičních hodnot a mravnímu úpadku celé společnosti. Jenže pro překotně se rozvíjející 50. léta byl právě rock and roll tím nejlepším soundtrackem a ETID se nyní pokoušejí znovu oživit ten pocit a udělat z rock and rollu opět společensky nebezpečnou věc. Jejich koncerty jsou údajně pěkně zničující a vydobyly jim pověst nekompromisní a divoké party.

 

„Curriculum vitae“

Kapela vznikla v zimě 1998 v severním New Yorku, ve složení Keith Buckley zpěv, Andy William a Jordan Buckley kytary, Michael Novak bicí a John McCarthy baskytara. Ihned po založení vydali vlastním nákladem 4 písňové stejnojmenné demo a pro malý, nezávislý kanadský label Good Fellow Records v roce 2000 EP-čko „Burial Plot Bidding War“. Na jedné straně produkčně nezkušené a skladatelsky neobratné, na straně druhé ale hráčsky precizní a patřičně agresivní. O rok později na něj navázali debutovým albem „Last Night In Town“, které vyšlo u agilního labelu Ferret Records . Na jeho natočení se podílel bubeník Adam Dutkiewicz, který je teď u KILLSWITCH ENGAGE a také nový basák Aaron Radaczyk . Album bylo velmi dobře hodnoceno v časopisech Revolver a Alternative Press a technicky vybroušený metal core s jazzovými breaky vysloužil kapele srovnání s kapelami, jako GLASSJAW a nebo DILLINGER ESCAPE PLAN, ve skladbě "Enter Without Knocking and Notify the Police" jste dokonce mohli zaslechnout ozvěny SYSTEM OF A DOWN. Po vydání desky vyrazili ETID na turné s KILLSWITCH ENGAGE a po jeho skončení spojili síly s kapelami POISON THE WELL, EIGHTEEN VISIONS a AMERICAN NIGHTMARE. V létě 2002 nahradil Radaczyk a na postu baskytaristy Steve Micciche, jenž s kapelou absolvoval dvě americké turné, společně s kapelami BLEEDING THROUGH, NORMA JEAN a HOPESFALL, plus nějaké letní festivaly v Americe. Pak jej vystřídal Chris Byrnes, který se ale v kapele také příliš neohřál a aktuální album „Gutter Phenomenon“ nahrál baskytarista Kevin Faulk, který ani není členem kapely. Společně s CONVERGE a THE DILLINGER ESCAPE PLAN procestovali Kanadu a sever Ameriky a jejich d ruhé studiové album „Hot Damn!“ z roku 2003 pokračovalo v tradici hráčsky vyspělého metal core, tedy něco mezi NORMA JEAN a DROWNINGMAN. Průlomovým se stalo jejich vystoupení na Ozzfestu 2004, kde na vedlejší scéně řádili společně s DILLINGER ESCAPE PLAN, LAMB OF GOD a AS I LAY DYING. S prvními jmenovanými pak po návratu do USA odjeli zhruba měsíční turné a po jeho skončení se vrátili zpět do New Yorku, kde měli zhruba tři měsíce na to, aby napsali a natočili nové album „Gutter Phenomenon“.

 

„Gutter Phenomenon“

Toto album se možná stane právě tou přelomovou nahrávkou, podle níž je v budoucnu bude každý posuzovat. Špinavé kytary, sofistikované rytmické jazzové figury, hardcoreová intenzita, cynické texty plné sarkasmu…(recenze Spark 11/05). Důležitá pro ostrý a agresivní zvuk desky byla nepochybně i spolupráce s producentem Machine (WHITE ZOMBIE, CLUTCH, LAMB OF GOD). „Je to člověk, který ví všechno o vývoji a současném dění na hard rockové a metalové scéně a už v minulosti se zasloužil o pár zajímavých nahrávek, takže naše volba byla jasná, říká zpěvák Keith Buckley. Jeho styl práce je hodně odlišný od Erica Rachaela, který produkoval „Hot Damn“, i od Alana Douchese, který s námi dělal „Last Night In Town“. Machine je hodně ponořený do současnosti a vždy vycítil, co není v pořádku, např. kdy se vokály dobře nespojují se zbytkem nahrávky, což je problém, protože nejsou jen nějakým dodatkem, ale naopak tím prvním, co vás při poslechu desky praští do uší. Byl neustále s námi. Dvanáct hodin denně jsem ho měl vedle sebe. Díval se mi do tváře a pomáhal dodat mému vokálu tu správnou náladu. Naučil mě, že nahrávat hudbu je, jako dělat film bez obrázků. Ukázal mi, jak být přesvědčivý a jak nechávat prostor pro další emoce, protože být jen agresivní nestačí. Musíš zapojit veškeré své city. Měli jsme pouhé tři měsíce na to, abychom album dali dohromady. Přáli bychom si, abychom toho času měli více, ale museli jsme to stihnout mezi dvěma turné, takže jsme pak už neměli možnost být u konečného mixu a závěrečných práci na nahrávce. Album jsme dokončili těsně předtím, než jsme odjeli opět do Evropy, v podstatě by se dalo říct, že jsme odlétali přímo ze studia. Veškeré případné slabiny a napáchané nesmysly jsme proto museli nechat na producentovi, aby je vychytal. Komunikovali jsme spolu na dálku e-maily a taky proto zabralo míchání tolik času. Někdy trvalo tři dny, než jsme se k nahrávce dostali, poslechli si ji a mohli zareagovat na aktuální změny.“

 

„Rock and roll je těžká práce“

Nový materiál nepíšeme ani během turné, ani ve studiu. Snažíme se vyhradit si pro to speciální čas a tentokrát se nám podařilo si ho zajistit mezi koncertní trasou a samotným nahráváním. Některé kapely tvrdí, že se jim pracuje lépe pod tlakem, ale my jsme radši, když máme na skládání dostatek času. Když píšeme nové písně, připadáme si jako děsní profíci, ale když je pak začneme nahrávat, uvědomíme si, co všechno nám chybí k tomu, abychom se jimi skutečně stali. Snažíme se jít do studia pokaždé maximálně připraveni, ale ne vždy se nám daří spojit věci tak, aby dávali smysl. Většinou máme jen hromadu riffů, ze kterých musíme udělat písně a k tomu potřebujeme pozornost a vedení někoho jiného. Ale postupně se chytáme a stáváme se stále většími profesionály. Často jsme ve studiu už od sedmi od rána a pokoušíme se vytvořit ten správný zvuk kytar, basy a bicích linek, napsat aranžmá... takže si myslím, k tomu přistupujeme maximálně zodpovědně. Obal k novému albu „Gutter Phenomenon“ udělali naši přátelé Gordie a Shawn z Kanady, kteří v minulosti dělali obal třeba POISON THE WELL a kromě obalu nafotili i velké množství promo fotek. Já jsem přitom na pracích Gordieho vyrostl a jsem jeho velkým fanouškem, říká Keith Buckley. Byla to úžasná náhoda a splněný sen a myslím že dnes mohu říct, že se z nás stali přátelé.“

 

„Mít ty správné životní vzory“

„ Většina dnešních kapel se tváří, jakoby se k heavy metalu dostali už když jim byly čtyři roky a že jediné, co uznávají je METALLICA, GUNS N´ROSES, QUEENSRYCHE a podobně. Ale my víme, že to jsou většinou jen pozéři. My jsme tohle nikdy nepředstírali, stejně jako bychom nikdy nešli na pódium nalíčení. Pocházíme z rodin, kde byly problémy s alkoholem a tak díky našim rodičům a jejich početným večírkům jsme vyrůstali na kapelách, jako jsou CREEDENS CLEARWATER REVIVAL a nebo John Mellencamp. Sami posloucháme hodně MOTORHEAD, BLACK CROWES a THIN LIZZY, protože prostě milujeme ten groove. Myslíme si, že scéna které jsme součástí, je přímo ovlivněna „klasickým“ hard rockem. Pro evropské vydání naší nové desky jsme udělali cover skladby „I Used To Love Her“ od GUNS N´ROSES, ale to byl jen takový úlet, protože my GUNS N´ROSES nesnášíme!! Udělali jsme to jen kvůli nejmenovanému časopisu, který k nám byl hodně vstřícný. Nikdy předtím jsme žádnou jinou předělávku nenahráli, ale už máme do budoucna připravené k nahrání verze písní „Are You Ready“ a „Jailbreak“ od THIN LIZZY . Z atím jsme ale neměli čas to udělat.“

 

 

 

Nemám žádný důvod o jejich slovech pochybovat, ovšem vliv výše jmenovaných hard rockových hrdinů 70. let vidím u ETID spíše v ideové, než hudební úrovni. Svým agresivním a nesmlouvavým přístupem se pevně začlenili do současného trendu metal coreových kapel a minimálně posledním albem rozhodně patří mezi jeho elitu a o jejich koncertních kvalitách se snad již brzy budeme moci přesvědčit na vlastní oči.

 

Diskografie:

Burial Plot Bidding War EP 2000
Last Night In Town 2001
Hot Damn! 2003
Gutter Phenomenon 2005

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky