ČLÁNKY
A PERFECT CIRCLE "Trhliny v kruhu"
Kytarový technik, zvukový inženýr a skladatel Billy Howerdel začal v hudebním průmyslu nejprve spolupracovat s NINE INCH NAILS a později i s dalšími respektovanými soubory, jako např. FISHBONE, SMASHING PUMKINS, DAVID BOWIE, FAITH NO MORE, TOOL a dokonce GUNS´N´ROSES. Práce pro druhé jej ale neuspokojovala, a tak se snažil komponovat svou vlastní hudbu, kterou by mohl hrát "živě", s vlastní kapelou. Společně se zpěvákem TOOL Mynardem Jemesem Keenanem, baskytaristkou Paz Lenchantin (ex SMASHING PUMKINS), druhým kytaristou Troy Van Leeuwenem a bubeníkem Joshem Freesem založil v roce 1997 soubor A PERFECT CIRCLE s nímž první živou show odehrál o dva roky později ve Viper Clubu v Los Angeles. Jejich vynikající debutové album "Mer De Noms" způsobilo na rockové scéně nemalou senzaci a stalo se časem po zásluze platinovým. Kapela nejenom svým složením, ale především velmi kvalitní hudbou vzbudila značné naděje a tak bylo jejich druhé album očekáváno s velkou netrpělivostí a napětím.
Bratrstvo ztracených
"Potkal jsem Maynarda někdy v roce 1992", vzpomíná Billy. Bylo to v době, kdy jsem pracoval pro FISHBONE a TOOL jim tehdy předskakovali. Spřátelili jsme se a o pár let později se toto přátelství ještě prohloubilo. Neměl jsem tehdy kde bydlet a Maynard měl zrovna ve svém domě volnej pokoj a tak jsem se k němu nastěhoval. Měl jsem ušetřený nějaký peníze a tak jsem se začal víc soustředit na komponování vlastní hudby. Maynard něco z toho slyšel a říká: "Hele, úplně slyším, jak v tom zpívám". A to se pak taky stalo. Po prvním velmi úspěšném albu se ale vyskytly první potíže.
Paz a Troy neunesli to stálé čekání na Maynarda a kapelu opustili. "Paz chtěla být v kapele, která je stále aktivní a tak těžko snášela, když Maynard odejel na turné s TOOL a APC v podstatě stáli", říká Billy. Odešla za Billy Corganem (ex SMASHING PUMKINS) do nově založených ZWAN, se kterými sice natočila solidní album, ale kapela nevydržela pohromadě dlouho a rozpadla se. Paz byla letos v létě k vidění na show APC v Chicagu, kde si zahrála v některých písních na housle, ale o jejím návratu ke kapele se zřejmě neuvažuje a podle posledních zpráv má dnes kapelu jménem PAPA M. V podstatě ze stejného důvodu jako Paz odešel i kytarista Troy Van Leeuwen, který se přidal ke QUEENS OF THE STONE AGE a zúčastnil se s nimi letošní Lollapaloozy. Původně sice plánoval, že se po jeho skončení k APC vrátí a dokončí nahrávání nové desky, ale turné s QOTSA bylo tak nabité, že se prostě nedokázal utrhnout. "Myslím, že se bál o svůj život", chechtá se Jeordie. Kdyby totiž od QOTSA odešel stejným způsobem, jako jejich minulí členové, tak by mu asi pěkně nakopali prdel a nebo by ho rovnou zabili. Myslím, že za ním přišli, v jedné ruce rozbitou flašku a v druhé smlouvu", dodává k tomu Billy. Tomu se fakt těžko odporuje". Nahradil ho tedy kytarista Danny Lohner (ex NIN) a baskytary se chopil Jeordie White, rockovým fanouškům známý spíše pod pseudonymem Twiggy Ramirez (ex MARILYN MANSON). "S Jeordiem jsme se setkali už někdy před 10 lety", vzpomíná Billy "a tak to pro nás nebyl žádný problém.
Je fajn být v kapele, kde jsou všichni stejně kreativní, dodává k tomu Jeordie. U MARILYN MANSON jsem se cítil umělecky nevyužitý a rozdíl mezi oběma kapelami je asi jako mezi jablkem a pomerančem. Obojí je ovoce, ale každé chutná úplně jinak". Tomu říkám vrchol diplomacie. Neustálé čekání na to, až bude mít Maynard na kapelu čas, muselo být asi nejvíc frustrující pro samotného Howerdela. "Je to skutečně obtížné", říká, ale věděli jsme od začátku, že to tak bude a nezbývá, než se s tím vyrovnat. Maynard na to vždycky říká, že je to pro něj stejné, jako mít 2 děti, mezi které se snaží svou lásku a přízeň rozdělovat rovnoměrně". Jenže jak se později ukázalo, bylo to všechno ještě složitější, než jak to z počátku vypadalo. Maynard postupem času zjistil, že se nedokáže naplno věnovat oběma plnohodnotným projektům a že je to zkrátka nad jeho možnosti. "Já prostě nedokážu dělat dvě věci naráz", říká Maynard. Vždyť já ani nemůžu jít po chodníku a žvýkat přitom žvejkačku! Nemůžu být zkrátka na turné s TOOL a ve volných chvílích skládat hudbu a psát texty pro APC." Všechny tyto problémy měly za následek dlouhou nečinnost APC a tím pádem i zdržení nahrávání nového alba, na které museli jejich fanoušci počkat dlouhé tři roky.
Zakázaná komnata
Nahrávání nové desky trvalo půl roku a hlavní rozdíl (kromě zmiňovaných personálních změn) tkví v tom, že oproti prvnímu albu, 
kde většinu písní napsal a aranžoval Billy a Maynardovi pak předal k nazpívání už hotové písně, se zde Maynard podstatně více angažoval a podílel se na komponování, textech i produkci. "Tentokrát k tomu byl daleko víc kritickej", říká Billy, víc se k tomu vyjadřoval a často měl poslední slovo". Název alba "Thirteenth Step" je synonymem pro outsidera, do kterého, když je na kolenou, si každý ještě s chutí kopne. Je to temný portrét bolesti, zoufalství a beznaděje. Je v něm podstatně méně humoru než na tom předešlém a hudebně je temnější, skoro by se dalo říct mýtické. Není na první pohled tak bezprostřední, přitažlivé a chytlavé jako debut a vyžaduje poněkud soustředěnější přístup. Maynard k tomu říká: "Udělat další hard rockovou desku by pro mě nemělo žádný smysl a tak jsem rád, že se to vydalo tímto směrem" 
(podle mého názoru, on nikdy žádnou takovou desku nenatočil, ale jestli si to myslí, těžko se s tím dá něco dělat). "Debut byl eklektičtější, různorodější, tato deska je naopak konzistentnější a řekl bych víc kompletnější. Ale to, že to takto vyšlo je více méně náhoda. Nikdy doopravdy dopředu nevíte, jak se věci vyvinou a jak to album nakonec bude znít, dokud ho nedokončíte. Na začátku sice existovalo pár písniček, které se vázaly jedna ke druhé, ale to neznamenalo, že se nakonec bude jednat o nějaký ucelený komplet". Tím má Maynard zřejmě na mysli to jednotné téma, které novému albu dominuje. Např. v úvodní skladbě "The Package" sleduje Maynard svět z pozice narkomana, "Blue" popisuje krutou realitu předávkování se a "The Noose" pro změnu vypráví o boji a následné prohře s drogovou závislostí. Singl z alba "Weak and Powerless" odhaluje temné stránky lidské psychiky a videoklip k této skladbě se odehrává téměř celý ve tmě a členové kapely se na něm vůbec neobjevují, zato různého hmyzu, červů a jiné odporné chamradi si na něm užijete víc než dost. Morbidní, ale vizuálně velmi poutavé. "Nová deska je těžší víc v náladě a obsahu, než hudebně", dodává Billy.
Nesplněná očekávání
Se vším, co bylo o nové desce řečeno ústy členů kapely, by se dalo v podstatě souhlasit a formálně se jí vlastně nedá nic vytknout. Písničky jsou pečlivě zaranžované, kompozičně dotažené, zvukově precizní (mix Andy Wallace), ale ve výsledku se to jeví jen jako nějaká vykastrovaná a vychladlá mrtvola TOOL. 
Místo toho, aby se snažili svým druhým albem více vyhranit, odpoutat se od svého staršího bratra a vykročit vlastním směrem, udělali pravý opak. Snaží se konkurovat TOOL a k tomu na jejich dvorku a jejich vlastními zbraněmi, což se rovná naprosté sebevraždě. Tak, jako je fanoušci TOOL po prvním albu adoptovali, jako otevřenější, přímočařejší, jednodušší a posluchačsky přístupnější podobu TOOL, mohou je teď zavrhnout a zcela oprávněně kritizovat. Stalo se to nejspíš zcela bezděčně, vahou Maynardovy osobnosti, který se na tomto albu podstatně víc umělecky angažoval. Slyšíte dobře známé postupy z TOOL, obratné střídání tichých pasáží a bouřících chorusů, pokusy o strukturovanější zvuk a o propracovanější aranžmá, ale všechno to bohužel zůstalo trčet někde v prostoru. 
Album nemá tu skutečnou emocionální hloubku, drtivou gradaci a vášnivou energii TOOL, chybí mi tu skutečné drama, bouřlivá vyvrcholení a ničím nespoutané erupce pocitů. Vše zůstává jaksi nepatřičně skryto pod povrchem a není zde cítit ani vnitřní přetlak nebo spodní proudy, které by to zdůvodňovaly. Skladby se spíše táhnou, některé jsou více atmosferické, jiné zase klaustrofobické, schází jim ovšem očistná katarze a hudební pointa. Míň jsou slyšet kytary, zvuk je komplexnější, ale vše je jen jaksi lehce nahozeno, naznačeno. Nefunguje tu zkrátka stejná chemie jako u TOOL a vlastně ani nemůže. Stručně řečeno, není to prostě tak silný materiál, jako debut. Jakoby vše už bylo řečeno, ať už prostřednictvím jejich debutu a nebo jakéhokoliv alba TOOL. Jakoby náhle ztratili svůj vlastní směr. Nečekají vás zde žádná překvapení, spíše jde jen o konstatování již dříve vyřčených pravd. Rozhodně ale nechci vzbudit dojem, že je jejich druhé album vyloženě špatné. Je "pouze" průměrné, což ale vzhledem k jejich pověsti a kvalitě debutu způsobí jejich fanouškům nejspíš nemilé zklamání. Příjemně se poslouchá, ale to je asi tak všechno. A to je na kapelu jejich formátu opravdu málo.
Po nahrání desky kapelu opustil Danny Lohner a nahradil ho James Iha (ex SMASHING PUMKINS), který s nimi také odjel všechna vystoupení na podporu nové desky a přestože na ní nehraje, je v současnosti právoplatným členem a bude s kapelou pracovat i nadále. "Je to pro mě velmi vzrušující, být v téhle kapele", říká Iha. Je to velmi vzácné, mít za život možnost hrát ve dvou tak skvělých kapelách, jako byli SMASHING PUMKINS a nyní APC".
Diskografie:
Mer de Noms (Virgin 2000)
Thirteenth Step (Virgin 2003)
Emotive (Virgin 2004)
www.aperfectcircle.com