ČLÁNKY
PAUL RAVEN - Punker s metalovým srdcem
Pokud se alespoň rámcově zajímáte o nezávislou rockovou hudební scénu posledních pětadvaceti let, nemohlo vás jméno Paul Raven minout. Baskytarista dnes již v pravdě kultovních post punkových KILLING JOKE byl v 80. i 90. letech minulého století u všeho podstatného a téměř každá kapela v níž se objevil snese přívlastek „stylotvorná“. V novém tisíciletí se velmi aktivně podílel na oživení metal-industriální bestie MINISTRY a letos na podzim přijal pozvání k natáčení návratového alba průkopníků industriálního metalu, francouzských TREPONEM PAL. Právě během tohoto natáčení zastihla rockové fanoušky po celém světě šokující zpráva. Paul Raven byl nalezen mrtev ve svém pokoji nedaleko Ženevy. Zemřel ve spánku na selhání srdce. Bylo mu 46 let.
„KILLING JOKE“
Paul Vincent Raven se narodil 16. ledna 1961 v anglickém Wolverhamptonu, Staffordshire a své první
muzikantské krůčky učinil kolem roku 1977 v lokální punkové kapele NEON HEARTS a o něco později v glam rockových KITSCH. Zásadní zlom přišel v roce 1982, kdy u KILLING JOKE vystřídal původního basáka Martina "Youth" Glovera. Ti už měli v té době za sebou tři studiová alba a neotřesitelnou pověst post punkových vizionářů. Hned první studiová deska na které se Paul podílel nesla název „Fire Dances“ a dodnes ji mnoho fanoušků považuje za vůbec nejzdařilejší v celé jejich kariéře. Bohužel tím také uzavřeli první (a hudebně nejzásadnější) kapitolu své umělecké dráhy a zahájili druhou, z mého pohledu zcela pominutelnou etapu. Začalo to hned následujícím albem „Night Time“, jež bylo poznamenáno příklonem k větší melodičnosti a popovější struktuře písní. Kytarové běsnění bylo nahrazeno pompézními klávesami a z dřívější syrové energie a experimentálního pocitu nezbylo téměř nic. Následující desky „Brighter than a Thousand Suns“ a „Outside the Gate“ v tomto trendu dál pokračovaly a KILLING JOKE (jaká ironie) dokonce úspěšně bodovali v oficiálních hitparádách. Paul Raven měl na tomto úpadku k mému neskonalému smutku také svůj podíl a přes všechny problémy jež v té době provázely existenci kapely, zůstal věrný vlajce KILLING JOKE. Na lepší časy se začalo blýskat až v roce 1990, kdy vyšla deska „Extremities, Dirt & Various Repressed Emotions“, která se alespoň částečně vracela k syrovému post punku z jejich začátků. K původnímu triu Coleman/Geordie/Raven se tentokráte přidal renomovaný bubeník Martin Atkins (PUBLIC IMAGE, MINISTRY, PIGFACE) a byl to právě on, kdo jim nalil novou energii do žil.
“PIGFACE“
Po následném turné ale Jaz Coleman kapelu rozpustil a Paul našel útočiště v projektu MURDER INC., který můžeme směle považovat za tehdejší alternativní superskupinu. Za vším stál právě jeho nový bubenický parťák Martin Atkins, který kromě Ravena oslovil i zbývající členy KILLING JOKE, tzn. kytaristu Georgie Walkera, bubeníka Paul Fergusona, i klávesistu Johna Bechdela, a v neposlední řadě pak i zpěváka Chrise Connellyho (FINI TRIBE, REVOLTING COCKS, MINISTRY, PIGFACE). Výsledkem bylo jediné stejnojmenné album, které vyšlo v roce 1991 a jež se stalo vyhledávaným sběratelským kouskem. Ta deska zní i dnes velmi aktuálně a jejímu zvuku dominuje právě Ravenovo mohutné, pulzující dunění, podporované Atkinsonovými hypnotickými bubny, Geordieho noise kytarou, Bechdelovými industriálními samply a především vokálem Chrise Connellyho, který se zde vůbec poprvé namísto ultimátního řevu pokusil zpívat a k překvapení všech to znělo, jako nějaká undergroundová reinkarnace Davida Bowie. V první polovině 90. let se Paul Raven též podílel na dalším Atkinsově experimentálním projektu s názvem PIGFACE. Atkinse koncem 80. let napadlo založit kapelu, která by poskytla základní umělecký prostor pro nekomerční hudební činnost spřízněných muzikantů. Šlo o to, pokusit se dát dohromady progresivní, čistě experimentální kapelu, či spíše jakési volné sdružení ideově spřízněných hudebníků, kteří se pohybují na podobné vlnové délce a ortodoxně se nedrží pouze jednoho zavedeného tvůrčího principu. V podstatě jediným a současně zcela nezbytným předpokladem účasti byla flexibilita a schopnost improvizace. To už byl jen krok k založení vlastního labelu INVISIBLE RECORDS a natočení první studiové desky „Gub“(90), na kterou navázalo neméně zdařilé album Fook“(92) a především „Notes From Thee Underground“(94), jež patří k tomu nejlepšímu, co tehdy na poli nezávislé hudební scény vzniklo.
“PRONG/MINISTRY“
Znovuzrození KILLING JOKE v roce 1992 se Paula nijak netýkalo, protože se kapela zformovala v původním složení, tzn. i s basákem Youthem. Paul se tedy stal řádným členem thrash coreových PRONG, kde společně s Tedem Parsonsem (ex SWANS, GODFLESH, JESU) vytvořil zcela zdrcující tandem. S PRONG natočil vynikající album „Cleansing“(94) a ve své době trochu nedoceněné, nicméně také velmi dobré „Rude Awakening“(96). Hlavně na „Cleansing“ se zvuk PRONG stal výrazně hutnějším a více heavy a my můžeme jen spekulovat, do jaké míry za to mohl Paul a na kolik to bylo zapříčiněno produkcí Terry Datea (PANTERA). Pak řady PRONG opustil a nějaký čas pracoval jako producent a zvukový inženýr. Na čas se stal členem kapely ZILTCH, kde se potkal s bubeníkem Joey Castillem (dnes u QUEENS OF THE STONE AGE) a v roce 2003 se objevil na albu „Exit Through Fear“ kapely SOCIETY 1, s nimiž dokonce absolvoval turné. Po krátké epizodě u GODFLESH opět naskočil do vlaku s nápisem KILLING JOKE a ihned se zapojil do natáčení výborného „návratového“ alba (kolikátého už??) s prostým názvem „Killing Joke“(03), které s kapelou pohostinsky nabubnoval David Grohl (NIRVANA, FOO FIGHTERS). O tři roky později na něj dokázali navázat neméně skvělou deskou „Hosannas From The Basements Of Hell“(06), kompletně natočenou v Praze. V roce 2005 začal Paul se svým kolegou z PRONG kytaristou Tommy Victorem spolupracovat s Al Jourgenesem a společně odstartovali novou éru post industriálně metalové hydry MINISTRY. Jejich první společné album „Rio Grande Blood“ z roku 2005 bylo absolutně zničující a znovu oživilo víru v životaschopnost této kapely. Paul se na něm významnou měrou podílel i skladatelsky a i díky tomu zní ta deska tak přesvědčivě. V roce 2006 absolvoval společně s MINISTRY masivní turné po Evropě i Americe a v letošním roce s nimi natočil údajně finální album s příznačným názvem „The Last Sucker“. Poté se začal věnovat vlastnímu projektu MOB RESEARCH a v říjnu letošního roku přijal společně s bubeníkem Tedem Parsonsem pozvání k natáčením reunionového alba legendární francouzské industriálně/metalové formace TREPONEM PAL. A právě během práce na této desce ho 20. října 2007 zastihla smrt.
Paul byl stále plný plánů a chuti do práce. Chystal se dokončit svůj projekt MOB RESEARCH a vyrazit s ním na krátké turné po Evropě. Odstartovat mělo 22. listopadu a skončit 17. prosince v Londýně. V následujícím roce plánoval dokončit s MINISTRY album cover verzí a na jaře 2008 s nimi odjet americké turné. Nic z toho se už ale neuskuteční. Ne s Paulem. Odešel v plné práci, obklopen hudbou pro kterou žil a kterou miloval. Stalo se tak ale příliš brzy, příliš nečekaně…Rest In Peace Paul…