Rock Block - rockový hudební server

ČLÁNKY


SAINT VITUS Pomalým pohybem k nesmrtelnosti


Krátce předtím, než se v roce 1979 definitivně rozpadla původní sestava BLACK SABBATH, se pár jejich fanoušků z Los Angeles rozhodlo založit rockovou kapelu, která by pokračovala v tom, co tito titáni psychedelického hard rocku na počátku 70. let odstartovali. V průběhu následujících let se SAINT VITUS stali neotřesitelným kultem a pro příznivce undergroundového metalu více mýtem, než rock and rolovou kapelou. SAINT VITUS byli v 80. letech jedním z nejdůležitějších souborů tohoto žánru a přímo zapříčinili vznik kapel, jako MELVINS, KYUSS, MONSTER MAGNET, EYEHATEGOD, SLEEP a mnoho dalších.

 

„Reinkarnace č. 1“

V roce 1978 založil kytarista Dave Chandler, baskytarista Mark Adams, bubeník Armando Acosta a zpěvák Scott Reagers kapelu TYRANT, čímž položili základní kámen stylu, kterému se o něco později začalo říkat doom metal . V roce 1981 změnili název na SAINT VITUS (podle známého tance a také jako poctu BLACK SABBATH a jejich stejnojmenné skladbě z alba „Vol.4“). Jejich texty se od počátku zabývaly převážně odvrácenou stránkou lidského bytí, jako jsou drogy, deprese, války, sociální konflikty a nebo smrt. Byly plné cynismu a kousavé ironie, čímž se ideově velmi blížili k tehdejší bouřlivě se rozvíjející los angeleské punkové scéně. Bylo proto jen přirozené, že skončili u místního punkového vydavatelství SST RECORDS, kde v roce 1984 vydali debutové album s jednoduchým názvem „Saint Vitus“. V době, kdy se kolem nich pekelnou rychlostí hnal punkový uragán, SAINT VITUS ještě víc zpomalili a jejich záhrobní žalmy stály v přímém kontrastu k burácející punkové energii. Celá deska je silně ovlivněna rannými BLACK SABBATH a jejich psychedelický hard rock je zde ještě trochu těžkopádný a nijak zvlášť nápaditý, přesto však nepostrádá jistou přitažlivost. Album začíná docela svižnou kompozicí „Saint Vitus“, avšak v následujících skladbách se tempo postupně zpomaluje a celé to končí skutečně pohřebním pochodem „Burial At Sea“. Nástupcem debutové desky se stalo album „Hallow´s Victim“, které je po hudební stránce už poněkud zralejší prací, ale postrádá charisma svého předchůdce. SAINT VITUS se tentokrát nevyhýbali ani rychlejším skladbám a v podstatě celá první polovina desky je docela svižná, píseň „Hallows Victim“ je dokonce téměř thrash metal. Ve skladbě „Prayer For The (M)Asses“ si základní riff vypůjčili ze sabbatovské „Symptom Of The Universe“, což ale evidentně nikomu nevadilo. Na cd reedici najdete i 3 skladbové EP „The Walking Dead“, na němž především závěrečná, rozsáhlá kompozice „The Walking Dead“ patří k tomu nejlepšímu, co jste mohli v té době od SAINT VITUS slyšet. Pomalý pohřební lament s pochmurnou gotickou atmosférou, mohutným kytarovým riffem, pomalou rytmikou a osudovým vokálem.

„Reinkarnace č. 2“

Po americkém turné v roce 1986 kapelu opustil zpěvák Scott Reagers, což mnozí z fanoušků považovali za fatální ztrátu, z níž se SAINT VITUS nikdy nevzpamatují. Opak byl ale pravdou a Scott »Wino« Weinrich z THE OBSESSED se ukázal být více než plnohodnotnou náhradou. Opustil své kumpány ve Washingtonu, přestěhoval se do Kalifornie a velmi rychle začal v SAINT VITUS hrát podstatnou úlohu. Jeho přímočaře drsný a emocemi nabitý témbr byl podle mého názoru pro kapelu typu SAINT VITUS mnohem vhodnější, než poněkud afektovaný Reagersův vokál. Winův vliv na celkový zvuk kapely byl navíc v následujících letech ještě posílen hrou na kytaru a nezanedbatelným skladatelským potenciálem. První album s novým zpěvákem se jmenovalo „Born Too Late“ a dnes již nikdo nepochybuje o tom, že je to jejich mistrovské dílo. Přestože se zde jako obyčejně striktně drží toho, co jim vždycky šlo nejlépe, tzn. pomalu se sunoucích hard rockových monster, zahalených do psychedelického oparu, je rozdíl oproti minulým deskách jasně patrný. Kapela nabrala na hmotnosti, Chandlerova kytarová hra je najednou mnohem odvážnější, nevyhýbá se ani disonantním pasážím a jeho sóla netvoří jen povinou výplň, ale mají vždy své opodstatnění a logické vyústění. „Vitus“ se vědomě obrátili proti proudu času a se zvrácenou rozkoší se noří do beznadějné temnoty stále hlouběji a hlouběji. Mystičtí draci, psychedelické kocoviny, špatné drogy, alkoholické excesy, války a obrazy zkázy jsou hlavní motivy, jež dominují jejich textům. Album zcela postrádalo komerční ambice a samo o sobě se stalo zdrojem výsměchu konzumní společnosti, kde pod nablýskaným povrchem hrozí sociální konflikty a převládá pocit marnosti a odcizení. Toto album zní, jako ranní BLACK SABBATH pod sedativy a s kladby jako „Born Too Late, The War Started, Look Behind You, Dying Inside a nebo Clear Windowpane“ se staly opravdovými klasikami tohoto žánru. Svou spřízněnost s punkovou estetikou dokazují „Vitus“ i notně zpomalenou cover verzí skladby „Thirsty and Miserable“ od punkových veteránů BLACK FLAG, čímž dali jasně najevo, na které straně barikády stojí. Následující album „Mournful Cries“ se odvíjelo ve velmi podobném duchu, přesto rozdělilo fanoušky kapely na dva tábory. Na ty, kterým se stýskalo po „starých časech“ a vokálu Scotta Reagerse a na ty, kterým nový stav maximálně vyhovoval a pro něž se toto album stalo druhým nejoblíbenějším hned po „Born Too Late“. Kapela zde působí velmi soudržným dojmem a Winova druhá kytara ještě víc zahustila celkový zvuk. Přestože zde chybí nějaký výrazný „hit“, patří skladba „Looking Glass“ k tomu nejlepšímu, co SAINT VITUS vůbec kdy natočili. Spolupráci s SST RECORDS uzavřelo v roce 1988 výběrové album „Heavier Than Thou“ a protože jejich popularita byla v Evropě mnohem větší než doma ve Státech, rozhodli se podepsat smlouvu s legendárním západo berlínským vydavatelstvím HELLHOUND RECORDS. Následovalo klubové turné po starém kontinentu se švédskými COUNT RAVEN a hard coreovými AGNOSTIC FRONT (!!!!) a výsledek si můžete poslechnout na živém albu, nazvaném jednoduše „Live“. Nahrávka byla pořízena v německém klubu Circus Gammeldorf, 10. listopadu 1989 a představuje SAINT VITUS ve vrcholné formě. Album má velmi dobrý zvuk, syrovou, autentickou atmosféru a přestože zde SAINT VITUS působí občas trochu neohrabaně (hlavně v rychlejších skladbách), jsou v každém okamžiku naprosto přesvědčiví. Nejvíc skladeb logicky zaznělo z nejúspěšnějšího alba „Born Too Late“, pár z „Hollows Victim a Mournful Cries“ a došlo i na dvě tehdejší novinky „Living Backwards a Mind-Food“.

 

„Reinkarnace č. 3“

Na přelomu 80. a 90. let podepsali SAINT VITUS smlouvu s metalovým vydavatelstvím ROADRUNNER RECORDS a v roce 1990 u něj vydali studiové album s prostým označením „V.“ Deska sice nepřinesla žádný zásadní obrat, přesto bylo zřejmé, že z muzikantského hlediska se SAINT VITUS neustále zlepšují a že i jejich skladatelské schopnosti jdou nahoru. Deska má lepší a barevnější zvuk, aranžmá jsou nápaditější a celkově se jedná o jejich nejvyzrálejší dílo. V úvodní skladbě „When Emotion Dies“ zazní dokonce do té doby nevídaný dívčí vokál spolu s doprovodem akustické kytary, která se k SAINT VITUS výborně hodí. Kapela vyráží na společné turné s THE OBSESSED, po jehož skončení přišel šok. V podstatě ze dne na den z kapely odchází Wino (údajně kvůli rozdílným názorů s Davem), aby se vrátil zpět do Marylandu a začal nový život s THE OBSESSED. Náhradu za něj našli SAINT VITUS ve spřátelených COUNT RAVEN, konkrétně v osobě jejich zpěváka Christiana Lindersona. Ten se ale svým pojetím až příliš podobal Ozzymu, s čímž kapela nebyla moc spokojena. Musím ale říct, že se na albu „C.O.D. (Children Of Doom)“ z roku 1992 držel hodně zpátky a že to rozhodně nebylo tak „hrozné“, jako v COUNT RAVEN. Jeho vokál je výrazně civilnější a melodičtější než Winův a najdete zde i rockovější skladby, jako třeba „(I am) The Screaming Banshee a nebo Imagination Man“. V „Get Away“ se vcelku chvályhodně pokusili o komplikovanější postupy a přestože výsledek nezní vůbec špatně je jasné, že toto není zrovna jejich nejsilnější stránka. V roce 1994 se do žil SAINT VITUS na chvíli vrátila stará krev, to když se za mikrofon opět postavil původní vokalista Scott Reagers, který mě osobně nikdy moc neseděl. Jeho vokál je na můj vkus příliš metalový a trochu „plačtivý“ a přestože album „Die Healing“ nebylo zase tak špatné, naděje kapely ani zdaleka nenaplnilo a komerčně zcela propadlo. To byla pro SAINT VITUS poslední rána. V roce 1995 sice ještě absolvovali evropské turné s kapelou REVELATION, ale pak se definitivně rozpadli.

 

„Život po SAINT VITUS“

Wino se po odchodu z „Vitus“ pokusil neúspěšně obnovit skomírající kult THE OBSESSED a po jejich rozpadu založil nepříliš úspěšnou kapelu SHINE. Téměř současně stál u zrodu výrazně lepších SPIRIT CARAVAN, pak následovalo krátké intermezzo v PLACE OF SKULLS a od roku 2003 má vlastní soubor THE HIDDEN HAND. Kytarista Dave Chandler se nějaký čas pohyboval mimo hudební scénu, aby v roce 2003 spolu s Ronem Holznerem (ex TROUBLE) založili DEBRIS INC. Christian Lindersson zpíval v letech 1998 - 2002 s kapelou TERRA FIRMA a v současnosti se pokouší obnovit zašlou slávu COUNT RAVEN. Co se týče samotných SAINT VITUS, Dave Chandler občas hrál na koncertech DEBRIS INC. i některé skladby z alba „Born Too Late“ a vždy s velkým ohlasem. Cítil, že je v Evropě (a především v Německu) legenda SAINT VITUS stále živá a tak se spolu Ronem Holznerem obrátili na původní členy kapely, zda by nechtěli legendu SAINT VITUS alespoň na chvíli znovu vzkřísit. Wino, Mark i Armando s tím nakonec souhlasili a tak už nic nebránilo tomu, aby si SAINT VITUS zahráli 1. června 2003 zahřívací koncert v klubu Double Door v Chicagu a o 4 dny později vystoupili na jednom z největších evropských metalových festivalů With Full Force.

Pro mnohé fanoušky nebyli SAINT VITUS pouhou rockovou kapelou, ale opravdovou legendou, hodnou takřka bezvýhradné úcty. SAINT VITUS se nikdy neobjevili v MTV, nikdy nedostali zlatou desku za prodej, nikdy neslavili úspěchy v hitparádách, nikdy nehráli na stadiónech pro desítky tisíc fanoušků a nikdy se neodchýlili od toho, co si na počátku své hudební kariéry předsevzali. Přesto (a nejspíš právě proto) si jejich acid-doom underground metal získal četné zástupy věrných fanoušků, které se nijak nezmenšily ani po více jak 10 letech od jejich rozpadu.

 

Diskografie:

Saint Vitus (1984)
Hallow´s Victim (1985)
The Walking Dead (EP 1985)
Born Too Late (1986)
Thirsty and Miserable (EP 1987)
Mournful Cries (1988)
Heavier Than Thou (kompilace 1988)
V (1989)
Live (1989)
C.O.D. (1992)
Die Healing (1995)
Live (2005) reedice koncertního alba z roku 1989

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky