RECENZE
STONE TEMPLE PILOTS
Stone Temple Pilots
WARNER/SUPRAPHON – 41:16
rock USA
Rok: 2010
Po devíti letech jsou zde grunge ikony druhé generace STONE TEMPLE PILOTS s novým studiovým albem, které natočili v původní sestavě, což znamená Scott Weiland-zpěv, Robert DeLeo-basová kytara, Dean DeLeo-kytara a Eric Kretz-bicí. Dovedu si představit, že nová deska nazvaná jednoduše „Stone Temple Pilots“ vzbudí rozporuplné reakce. Někomu bude nejspíš vadit že „vyměkli“, že se až příliš přiblížili mainstreamu, že jsou málo progresivní, že už nejsou grunge a už vůbec ne psychedeličtí, že jen opakují už dávno známé rockové konstanty…to vše je svým způsobem pravda, ale přesto všechno se mi ta deska líbí! Nové skladby jsou především skvěle napsané a mají v sobě až „beatlesovskou“ melodiku, která vám rychle vleze do uší a přitom se neoposlouchá ani při opakovaném přehrávání. Hudebně se tentokrát STP inspirovali britským big beatem konce 60. let a kapelami jako THE ANIMALS, THE TROGGS, ale-i LED ZEPPELIN nebo ROLLING STONES a celé to nakonec obarvili lehkým nádechem country a surf music. Ve skladbě „First Kiss On Mars“ pak Weiland z ničeho nic zní jako David Bowie, což je poněkud zarážející. Z kapely ale jinak přímo čiší vitalita, energie a chuť hrát, jakoby ta devítiletá pauza ani nikdy neexistovala. Staré STP připomíná nová deska jen velmi okrajově, přesto se nedá říct, že by postrádala na zajímavosti, navíc mě velmi zaujaly tři závěrečné live bonusy z Chicaga, které jsou podstatně drsnější než na desce, přičemž i stará klasika „Vasoline“ vyznívá naprosto parádně, takže případný koncert této formace by vám neměl proklouznout mezi prsty.