RECENZE
UNSANE
Wreck
ALTERNATIVE TENTACLES – 41:04
noise core USA
Rok: 2010
Jsou věci, které nechcete aby se změnily. Nikdy. A jednou z nich jsou UNSANE. Jestliže se obáváte, že v nich někdy utichne ten žár a neodbytná touha vám nařezat co se do vás vejde, můžete být v klidu.. V tomto ohledu je na aktuálním albu „Wreck“ všechno jak má být, jen na něm občas, jakoby mimoděk, odhalují své kořeny, které sahají hluboko do 60. let, až někam ke STOOGES a MC5. Jenže když děláš rock and roll ze stejných důvodů, musíš nutně použít i podobné prostředky, to dá přece rozum...takže z tohoto pohledu na tom vlastně není nic tak divného. Navíc Chris Spencer čím je starší, tím se mu z jeho kytary pořád víc dere blues a s tím asi těžko něco nadělá i kdyby chtěl. Ale aby bylo jasno. Blues post industriální éry tak jak ho chápou UNSANE je drsné, násilné a plné temných zákoutí, kam by jste se po setmění odvážili možná tak v tanku. Foukací harmonika téhle muzice vždycky slušela a nejinak je tomu i zde, konkrétně ve skladbě „No Chance“, která se díky tomu stala mým favoritem první strany. Druhá strana tohohle „vraku“ je ještě víc blues, ale blues řinčivé, zrezivělé a potažené oprýskaným metalovým nátěrem, tak jak to dokumentuje skladba „Don´t“. Hned následující „Stuck“ by se mohla stát první baladou v dějinách UNSANE (doufám že se nepletu, ale žádnou podobnou si nevybavuji) s ospalou rytmikou, klouzavou steel kytarou a klidným, melodickým vokálem, jenže.... UNSANE tohle nikdy dlouho nevydrží a tak zhruba v polovině šlápnou na plyn a emoce se začnou drát na povrch. Závěr desky patří trochu poťouchlé cover verzi hitu kultovních sanfranciských punkerů FLIPPER „Ha Ha Ha“ , takže nezbývá než konstatovat, že jestli hláška o stárnutí a vínu platí o někom na sto procent, jsou to právě tihle maníci z NYC.
