RECENZE
BANANA
Detto
UNIVERSAL MUSIC 46:01
Styl: indie rock Stát: ČR
Rok: 2003
Album odpálí urvaný dívčí vokál, vyjící, jako siréna ohlašující blížící se letecký nálet. Už tento fakt by vás měl upozornit na to, že se bude dít něco speciálního. Ostravské kapele BANANA totiž dominuje vokalistka Klára, alias Vladivojna La Chia, která je něco mezi NINOU HAGEN, rannou SIOUXSIE a horečnatým snem pivem zdivočelé intelektuálky. Jako utržená ze řetězu chrlí ze sebe slabiky a slova, bez ladu a skladu je vrší je na sebe, žongluje s nimi a zdánlivě bez zjevného kontextu je skládá dohromady, až ta její hatmatilka zní, jako všechny evropské jazyky dohromady. Jako by ji nějaké obsedantní nutkání nutilo to všechno dostat ze sebe ven, čím rychleji, tím lépe. Je jako středověký chrlič, který obnažil své útroby a vy se v tom buď utopíte a nebo začnete radostně poskakovat a bláznivě křepčit. Ze všeho nejvíc mi ale Klára připomíná tu mírně zvrhlou a dekadentní viktoriánskou panenku Katie-Jane Garside z britských psycho punkových DAISY CHAINSAW (dnes QUEEN ANDREENA). Společně sdílejí manicky vykloubenou teatrálnost, umanutou zarputilost, schopnost pitvořit se a zajíkat se vlastními emocemi a třeba se i obrátit vnitřkem ven, když je to potřeba. Ten vnitřní přetlak je až fyzicky hmatatelný, až se občas bojím, aby se mi tady nerozletěla po obejváku na tisíce ječících kusů. Nechtěl bych být nespravedlivý ke kapele, ale její role se v tomto případě smrskla na pouhý doprovod, i když ani ten není k zahození. Dalibor Krystyn je velmi dobrým, intuitivním kytaristou, který se jemně probírá strunami, ale umí taky pořádně zatopit pod kotlem. Občas mi ty jeho funky beglajdy připomínají Zdeňka Bínu z -123 MIN, jindy zase některé anglo-americké noise řezníky. K tomu připočtěte razantní a pestré bicí Radima Hájka a dobrou, i když bohužel trochu utopenou basu Marka Zemana a máte energickou rockovou jednotku, jejichž jediná smůla spočívá v tom, že je ta šílená Vladivojna nakonec stejně všechny převálcuje. Rozhodně by si ale do budoucna měli dát pozor na to, aby se dál snažili působit jako celek. Snahy odtrhnout Kláru od zbytku kapely tutově přijdou. Jejich živé koncerty si už pro svoji energii a originální vizuální show získaly značnou pověst, kterou kapela aktuálně potvrzuje koncertováním s finskými WALTARI. Když si odmyslíte ty jejich transelementární plky o kosmických vůdcích, vesmírných plejádách a další mystifikacích, objeví se před vámi výrazný talent, který se jistě vyplatí dál sledovat. Vzhledem k tomu, že spolu hrají jen něco málo přes rok, máme se ještě na co těšit.
