RECENZE
BLOOD RUNS DEEP
Into The Void
BRET HARD RECORDS/SAOL – 66:40
doom metal Švýcarsko
Rok: 2014
V roce 2012 doprovázeli BLOOD RUNS DEEP pět týdnů A PALE HORSE NAMED DEATH na jejich evropském turné a tahle zkušennost na nich zanechala nesmazatelné stopy. Jejich druhé album „Into The Void“ je pomalejší, temnější a tvrdší než než to předchozí a duch TYPE O NEGATIV se nad ním vznáší, jako temný anděl smrti. Přesto bych řekl, že BLOOD RUNS DEEP jsou vlastně ve své podstatě docela veselí chlapíci, protože přes všechno výše uvedené není novinka nijak depresivní, ani přehnaně dekadentní, naopak. Atmosféru alba prostupuje jakýsi přívětivý optimismus, který je sice v přímém rozporu se vším co tento žánr charakterizuje, ale přesto do něj alespoň v tomhle případě bezvadně zapadá. Zpěvák a současně i baskytarista (!) Stefan Vida naštěstí nezní jako Peter Steele a možná je to právě jeho vokál, který ve mně výše popsané pocity vyvolává. Je melodický, lehounce nakřáplý a jakýmsi zvláštním způsobem „laskavý“, takže ve mně vzbuzuje spíš pocit melancholického rozjímání, než že by mě stahoval do hlubin depresivních katakomb. Také hudba je na poměry žánru poměrně pestrá a docela nápaditá, k čemuž přispívá i dovedně zkombinované klávesy s kytarou a různými efekty. Skladatelsky jsou na tom BLOOD RUNS DEEP i přes značné žánrové limity také celkem dobře, takže výsledkem je zajímavé doom metalové album, které sice nese znaky TYPE O NEGATIVE, ale ne v takové míře, která by vám měla nějak překážet. Velmi příjemné překvapení pro mě.
