RECENZE
JOE BONAMASSA AND BETH HART
Don´t Explain
MASCOT - 50:44
blues rock USA
Rok: 2011
Jeden z nejrespektovanějších blues rockových kytaristů současnosti Joe Bonamassa, má v poslední době energie na rozdávání. Jen za loňský rok má na kontě vlastní sólovou desku „Dust Bowl“, druhé album super projektu BLACK COUNTRY COMMUNION a konečně tuto spolupráci s americkou zpěvačkou Beth Hart. Pravda, moc se s tím nepárali a jednoduše se domluvili na pár skladbách oblíbených interpretů, které si pak upravili k obrazu svému. Beth Hart má trochu nakřáplý, ale plný ženský vokál, který hlavně ve vypjatějších polohách získává na expresivitě. Její bluesové, ale – i rockové, či soulové cítění je bezchybné, takže s lehkostí zvládá veškerá úskalí, která před ni interpretace vybraných skladeb staví. Vyjadřovat se pochvalně o Bonamassově kytarové hře, je pověstným nošením dříví do lesa. Dokáže být inspirativním sólovým umělcem s brilantní technikou a bezchybným žánrovým cítěním, stejně jako poctivým týmovým hráčem, který umí své schopnosti poskytnout ve prospěch celku. Tady je to řekl bych od každého trochu. Joe naprosto respektuje původní formu skladeb, ale ohleduplně do nich vkládá i kus vlastní osobnosti, takže posloucháte desku cover verzí si vlastně uvědomíte až po nějakém čase. Vznikla tak velmi příjemná, blues rocková nahrávka, v níž se skladby od Raye Charlese, Toma Waitse, Billy Holidayové nebo Arethy Franklinové dočkaly velmi citlivé rekonstrukce.
