RECENZE
BUBLIFUCK
Bublifuckology?!
vl. náklad 36:23
Styl: rock Stát: ČR
Rok vydání: 2004
Svižná kytarovka s post grungeovými kytarami, balancující na pomezí rocku a popu, s intonačně nejistým zpěvákem s nulovým charisma. Česky zpívané texty jsou trochu naivní, těžkopádné a pseudo umělecké, možná by pomohlo zůstat u té italštiny, která zazní ve skladbě "La Morsa Del Piumino". Není mi jasné, proč vždycky když se ozve zpěv, kytary ztichnou. Místo aby do toho dál bušily, tak zjihnou a jen se tak šmrdolí po podlaze. Snad aby nerušily zpěváka? Pánové nač ty ohledy? Jejich popové ambice jim nedovoluje naplnit absence dostatečně silných melodií a neochota osobně se angažovat. BUBLIFUCK se mi vůbec zdají nějak moc v klidu, jakoby nad věcí, spokojeni sami se sebou, neochotni ušpinit se. Ale pokud se to netýká jich, tak nechápu, proč by se to mělo týkat mě?
