RECENZE
BURNING SKIES
Desolation
LIFEFORCE 30:44
Styl: metal core Stát: UK
DEAD HEARTS
Bitter Verses
FERRET 32:39
Styl: hard core metal Stát: USA
TWELVE TRIBES
Midwest Pandemic
FERRET 43:11
Styl: metal core Stát: USA
Rok: 2006
Metal coreová vlna se nezadržitelně valí hudebním světem a její vzedmuté vlny k nám do redakce přinesly další 3 kousky. BURNING SKIES z anglického Bristolu se po industriálním intru do vás pustí opravdu nekompromisním a přímočarým způsobem. Hrdelní řev zpěváka přechází místy v death metalový chropot, rychlopalné bicí, tvrdá basa a zuřivé vytí obou kytar vytvářející komplikované zvukové struktury, v nichž dominuje permanentní změna rytmu a harmonie - to vše v plné rychlosti a s maximálním nasazením. Album „Desolation“ se tak nijak zvlášť neliší od jejich debutu „Murder By Means Of Existence“ z roku 2004, snad že je ještě extrémnější a drtivější. BURNING SKIES v každém okamžiku působí jako pevně semknutá, technicky vybavená a perfektně sehraná jednotka, která se zuřivým rachotem dere rovnou v před. To je však také současně jejich jedinou slabinou. Přílišné zaujetí agresivní brutalitou vyznívá sice naprosto přesvědčivě, ale zárověň působí poněkud jednostranně a „jednobarevně“. Jestli ovšem patříte k těm, kteří preferují přímou jízdu bez zbytečných keců rovnou do pekla, jsou BURNING SKIES vaší kapelou. To DEAD HEARTS z amerického Buffala začínali původně jako hard coreová kapela, ovlivněná AGNOSTIC FRONT a PRO-PAIN, která se postupem času propracovala až k celkem zajímavému mixu těžkotonážního hard core, extrémního metalu a prvků s jakými operují např. NEUROSIS, MASTODON a nebo ISIS, oproti kterým však DEAD HEARTS nabízejí přece jen o něco přímočařejší a posluchačsky čitelnější akci. Z hard coreové minulosti jim zůstaly našláplé doprovodné vokály a také barva kytar i typická rytmika. Většina skladeb se odehrává ve středním tempu a jejich struktura je přehlednější než např. u BURNING SKIES. Na rozdíl od nich se ale DEAD HEARTS více snaží o budování atmosféry a namísto prvoplánové agrese hledají další možnosti pro vlastní vyjádření. Pod jejich drsnou slupkou se navíc skrývají i dobré melodie, které jsou příslibem do budoucna. TWELVE TRIBES jsou nejvíc heavy ze všech 3 kapel a tu svou pomalu se valící bestii dokážou probudit i k pěkně svižnému útoku. Bez varování umí na několik sekund masivně zrychlit, aby v zápětí opět upadli do zdánlivé letargie. Neustále se měnící a hudebně nejednoznačnou strukturou svých skladeb se TWELVE TRIBES blíží nejvíce k MASTODON. Snaží se měnit tempo i rytmus, pracovat s dynamikou i atmosférou a sem tam problesknou i nesmělé náznaky melodií. Ví kdy na vás zatlačit a kdy naopak zvolnit, aby vám dali prostor k nadechnutí a jak už je pomalu v tomto žánru zvykem, technicky jsou na tom opravdu výborně. Vrcholem je závěrečná rozsáhlá kompozice „The Recovery: In Three Parts“, kde se TWELVE TRIBES nevyhýbají ani vyloženě lyrickým momentům. „Midwest Pandemic“ je jejich druhým albem pro FERRET MUSIC a v loňském roce jste je mohli společně s KILLSWITCH ENGAGE vidět i u nás v Evropě.
