RECENZE
NICK CAVE AND THE BAD SEEDS
Dig, Lazarus Dig!!!
EMI 53:40
Styl: indie rock Stát: Austrálie
Rok: 2008
Nick Cave k mé neskonalé úlevě snad již definitivně opustil dosti otravnou stylizaci v temného barda plného pochybného patosu a odpuzujícího sentimentu a konečně zase začal dělat hudbu tak, jak mu zobák narost´, s přirozenou elegancí zváleného otrapy v obleku od Armaniho, který kašle na konvence a žije si svůj život po svém. Jsou to pořád ti stejní BAD SEEDS jako v minulosti, ovšem tentokrát výše zmiňovaná negativa nahradila jen samá pozitiva. Cave zpívá velmi přirozeně a uvolněně, přitom s energií a nebývalým zaujetím, jakoby až teď zjistil o čem to celé vlastně je. Ta deska je hravá, uvolněná, plná výborných hudebních nápadů, zahraná s velkou chutí hraničící až s nadšením, které se ve vás rozlije už během svižného otvíráku „Dig, Lazarus, Dig!!!“ s výborným chytlavým refrénem a optimisticky si vykračujícím rytmem, pod nímž občas zazní znepokojivé tóny distorzované kytary. „Today´s Lesson“ pulzuje výraznou basovou linkou, kterou perforuje archaický zvuk kláves, hypnotický minimalismus „Night Of The Lotus Eaters“ zase dává vzpomenout na úplné začátky BAD SEEDS, syrové a neotesané, ale současně i uhrančivé a neodolatelně přitažlivé. Garážový rock „Albert Goes West“ je podán s grácií a noblesou protřelých mazáků, kteří ví jak to na světě chodí. A tak by se dalo pokračovat skladbu po skladbě, nechci vás tím unavovat. „Dig, Lazarus Dig!!!“ je nejlepším Caveovým albem od dob „Your Funeral, My Trial“ a nezbývá než doufat, že jeho neobyčejný talent začal opět plát jasným plamenem.
