RECENZE
CHICKENHAWK
Modern Bodies
BREW – 44:31
noise punk metal UK
Rok: 2010
Představte si BARKMARKET, AMEN a JESUS LIZARD, jak v podzemních katakombách zmutovali v obří metalovou obludu, která se nyní dere na světlo, cení zažloutlé tesáky a z jejíhož vypelichaného kožichu se line smrad, který by zabil vola. Výbušná směs masivního hard core, surového metalu a divokého post punku, která to do vás napálí silou menší nukleární reakce, navíc se zpěvákem, který zní jako mix Davida Yowa a Andrewa Stockdalea na speedu. CHICKENHAWK ale nejsou žádní neandrtálci, co dveře místo kliky otvírají vlastními hlavami, ale neskutečně kreativní muzikanti, kteří dokáží kombinovat brutální sonické vytí, které se divoce svíjí, jako přervaný kabel vysokého napětí, s velice variabilní, tvrdou a přitom pestrou rytmikou. Je skoro až neskutečné, že si přitom všem dokázali vzpomenout i na melodie, které pevně a hlavně nenásilně začlenily do té své barbarské vozby, která drtí vše, co je tak stupidní, že se jí připlete do cesty. Nesnaží se jenom bořit, ale především stavět, i když ty jejich konstrukce mají opravdu často velmi bizardní tvary a netypické barevné kombinace. Neskutečný debut kapely z Leedsu, která zní, jako REFUSED nastřelení clenbuterolem.
