RECENZE
CORROSION OF CONFORMITY
s/t
CANDLELIGHT – 42:43
stoner thrash USA
Rok: 2012
V historii C.O.C. je třeba rozlišovat dobu před a s Pepperem Keenanem, protože jeho osoba měla na zvuk kapely zásadní vliv. Jistě si mnozí z vás dobře pamatujete rok 1982, kdy tihle divousové začali působit v severokalifornském Raleigh, v sestavě Woody Weatherman kytara, zpěv, Mike Dean baskytara a Reed Mullin bicí. V této první fázi hráli hrubozrnný hard core s přesahy až do thrash metalu, což dokumentují první dvě alba „Eye for an Eye“ (84) a především „Animosity“ (85). V roce 1989 však přichází do kapely Keenan a s ním i dramatický stylový obrat, což reprezentuje přelomová deska „Blind“ (91). V té době nebyl mix grunge a stoner rocku zrovna v módě, ale kapela si i přesto dokázala získat přízeň fanoušků a všechna jejich následující alba byla vždy velmi vysoce ceněna. V roce 2006 se ale rozpadli a jako v mnoha jiných případech se zdálo, že se tím jejich historie definitivně uzavřela. O to překvapivější pak v roce 2010 přišla zpráva, že se chystá reunion a dokonce v původní sestavě, což znamenalo bez Keenana! Z toho se dalo usoudit, že se budou hlásit spíše k původnímu stylu, což následně potvrdily nejenom jejich koncerty, ale i aktuální stejnojmenné album. Hodně původních fanoušků tento krok přivítalo s nadšením, ale hudební scéna se od 80. let hodně změnila, stejně jako členové C.O.C. , takže výsledek už není tak agresivní a nesmlouvavý, jako v těch letech. Zcela logicky se zde potkáte i s hutnější a pomalejší verzí Corrosion, reprezentovanou jak už bylo řečeno hlavně osobností Peppera Keenana. Kdybych to chtěl shrnout, tak rychlejší skladby jsou spíš jako ranní C.O.C., pomalejší pak evokují víc Keenanovské časy a zvuk, jaký si pamatuje většina jejich fanoušků, tzn. melodický post grunge stoner, který ovšem zůstává pořádně heavy. Nová deska se opravdu dobře poslouchá a myslím, že s ní C.O.C. své fanoušky určitě nezklamali, ale ať už jste příznivci té či oné podoby, je jasné, že Keenanův vklad na ní zkrátka chybí. Woody není špatný zpěvák ani kytarista, ale Keenanových kvalit nedosahuje ani náhodou, nehledě na jeho skladatelský talent, který by jistě dokázal posunout tohle album o level výš. Nejlepší zprávou by z mého pohledu bylo, kdyby příští desku nahráli už v kompletní sestavě, ale zatím to moc nevypadá. Keenan je, jak se zdá, docela spokojený v DOWN s nimiž aktuálně chystá čtvrtou desku a zbylým členům evidentně nijak zvlášť nechybí...no ale znáte to...
