RECENZE
HOLGER CZUKAY
Canaxis 44:44
Radio Wave Surfer 42:19
Good Morning Story 56:49
Linear City 62:28
INSIDE OUT/MYSTIC
Styl: electronic experimental Stát: Německo
Rok: 2006
Holger Czukay je rockovým fanouškům známý především jako baskytarista a „elektronický operátor“ kultovních CAN, kteří stáli na počátku 70. let v čele experimentálního hudebního proudu nazývaného „kraut rock“. O něco méně známa je jeho sólová kariéra, která v podstatě započala současně se vznikem CAN a pokračovala paralelně až do dnešních dnů. Czukay byl žákem zakladatele experimentální elektronické hudby Karlheinz Stockhausena, jehož práce v budoucnu zásadním způsobem ovlivnila celou rockovou elektronickou scénu. Z jeho principů vycházel např. Brian Eno, Robert Wyatt, Steve Roach, Klaus Schulze a mnoho dalších. Tato reedice vybraných Czukayových sólových alb od INSIDEOUT je opět vrcholnou ukázkou toho, jak by taková věc měla vypadat. Rozkládací digipack s remastrovaným zvukem a masivním bookletem, kde naleznete obsáhlé informace jak o konkrétním albu, tak-i o samotném interpretovi. První album „Canaxis“ vyšlo v roce 1969 a Czukay jej natočil spolu se svým přítelem Rolfem Dammersem pod shovívavým dohledem svého učitele Stockhausena. Vyšlo v podstatě ve stejnou dobu jako debutní deska CAN „Monster Movie“ a je to zvuková koláž přednatočených pásků s etnickou hudbou, elektronických experimentů připomínajících „hudbu sfér“, zvláštních vokálů mluvících neznámou řečí, starobylé gotické hudby kombinované s moderní vážnou hudbou. Minimalistické zvukové struktury, kde dlouze znějící harmonie připomínají alternativní soundtrack k filmu „Vesmírná Odysea“. Něco mezi Philipem Glassem, Steve Reichem a Meredith Monk. Na tu dobu hodně moderní deska. Materiál na další cd „Radio Wave Surfer“ vznikal v letech 1984 – 1987 a je vlastně live záznamem, pořízeným v různých lokacích v průběhu 9 let. Na koncertním provedení se podíleli Czukayovi spoluhráči z CAN, konkrétně kytarista Michael Karoli a bubeník Jaki Liebezeit. Šlo v podstatě o multimediální show, kde stejně důležitou úlohu jako hudba hrála filmová projekce a světla. Experimentální, dramatické psychedelicko-elektronické plochy typické pro konceptuální rock 70. let se zde střídají s výrazně rytmickými pasážemi logicky vycházejících z CAN, k tomu deklamovaný vokál hostujícího Sheldona Ancela, který je něco mezi Lou Reedem a Ronnie Biggsem. Jednou z nejlepších desek v jeho diskografii je pak deska „Good Morning Story“. Vyšla v roce 1999, ale materiál vznikal postupně už od roku 1991. Czukay ji natočil v podstatě s kompletní sestavou CAN (tzn.Schmidt/Karoli/Liebezeit), plus několik významných hostů. V první skladbě „Invisible Man“ tak např. poznáte charakteristickou baskytaru Jah Wobble (ex P.I.L.), výrazný je i podíl perkusionisty Rhani Krija a také zpěvačky U-She. Skladby jako „Good Morning Story“, „Dancing In Wild Circles“ a „World Of The Universe“ jsou typické pro staré dobré CAN, dominuje typický pulzní rytmus, nad nímž se vznáší mix elektronických zvuků, mluveného vokálu, kytarových vyhrávek a rozmáchlých klávesových ploch. Změnu přinese až závěrečná kompozice „Atlantis“, v níž se Czukay nechal inspirovat Beethovenovou operou „Fidelio“ a především monumentální „Mirage“, kde téměř ambientní náladu doplňují strašidelné smyčce a temná elektronika, pod níž pulzují nepravidelným rytmem syntetické bicí. Základem další desky „Linear City“ z roku 2001 se stala nahrávka súdánské svatební ceremonie, kterou Czukayovi poslali z BBC s dotazem, zda by neudělal její remix. Takové nabídce nemohl odolat a po roce a půl umístil základní demo na své internetové stránky, s nabídkou spolupráce pro její návštěvníky. Konečná podoba nahrávky pak samozřejmě prošla závěrečným mixem a výsledkem je striktně elektronická záležitost, naplno využívající moderních technologií, které citlivě kombinuje s původními africkými rytmy. Czukay zde aktivně reflektuje současný boom elektronické a taneční hudby, díky čemuž album tepe nervním rytmem moderní, post industriální megapole. Opět se zde setkáte s uhrančivým vokálem zpěvačky U-She, která je skutečnou reinkarnací legendární Nico a jejíž hlas dodává albu tajemný nádech. Desku tvoří čtyři rozsáhlé kompozice, z nichž první dvě mají výrazně melodický motiv a vcelku pozitivní atmosféru, naproti tomu třetí je temně psychedelická a depresivní. Závěrečná „Africana Suselita“ přináší opět jakýsi mírný optimismus, když se syntetická elektronika prolíná s elegantními latinsko-americkými rytmy. Album bylo původně vylisováno pouze v nákladu 1000 kusů a díky péči INSIDEOUT máte dnes možnost se s ním setkat i vy.
