RECENZE
DEEP PURPLE
The Official Deep Purple Live Series – Paris 1975
EAR MUSIC/EDEL – 65:12/61:35
hard rock UK
Rok: 2012
Tahle deska měla původně vyjít před „Come Taste The Band“, ale nakonec se její vydání trochu opozdilo. „Live In Paris 1975“ se na světlo dostala až v roce 2001 prostřednictvím PURPLE RECORDS, což je label, který založil management DEEP PURPLE už někdy v roce 1971 a jehož nahrávky distribuoval koncern EMI. Label svou činnost ukončil o osm let později, aby ho v roce 1997 EMI znovu oprášila. Vydání které mám teď před sebou je první z chystané série deseti živých nahrávek této legendární formace, obohacených o bonusový materiál, v tomto případě o rozhovor s pány Coverdalem, Hughesem a Paicem, který se odehrál v roce 1975. Co se samotného koncertu týká, tak musím říct, že je to docela jízda. Ne že by to byl druhý „Made in Japan“, ale z nahrávky je cítit velké nadšení a spousta elánu, což se o jiných koncertech DP říct moc nedá. Nová krev v podobě Glenna Hughese a Davida Coverdalea napumpovala do DP koňskou dávku energie, která strhla i zbývající členy k nadstandardním výkonům. Logicky zazněly skladby především z tehdy aktuálních desek „Burn“ a „Stormbringer“, plus osvědčené trháky, jako „Space Truckin´“, „Smoke On The Water“ a nebo „Highway Star“. V kapele sice nepanovala tak dokonalá souhra, jako tomu bylo na „Japan“, ale ta strhující a živočišná energie která z této nahrávky sálá, tento „nedostatek“ bohatě vyvažuje. Zajímavostí je, že to byl poslední koncert s kytaristou Ritchie Blackmorem, který pár měsíců na to kapelu opustil a založil konkurenční RAINBOW.
