RECENZE
DIRTYCLEAN
Zvony
vl.nákl. - 46:28
new wave ČR
Rok: 2016
Brněnští DIRTYCLEAN hrají poněkud nesourodý mix melodického punku, new wave, new romantics, ale i disca, popu či českého alternativního rocku 80. let...asi zkrátka od každého kousek, na čem ten či onen člen kapely vyrostl. Sami sebe sice označují jako gothic punk, ale obého je tam pomálu, tedy ne v podobě, jak oba žánry chápu já. Pokud punk, tak by to chtělo daleko víc sešlápnout plyn a když gothic, tak podstatně hlubší ponor do temnoty a občas nějaký ten nihilismus....DIRTYCLEAN však nejsou nic z toho. Hrají v podstatě příjemné pop rockové písničky, které se kdovíproč snaží vypadat jako něco jiného. Především zvuk kláves je naprosto příšerný a vyvolává ve mně vzpomínky na hudební suterén reprezentovaný Michalem Davidem a nebo Standou Hložkem. Uznávám že je to spíš můj problém, protože jsem byl s tímhle svinstvem v 80. letech (ač na druhé straně barikády) nucen vyrůstat a odtud tedy pramení moje téměř fyzická nevolnost při jakémkoliv podobném zvuku. Nicméně k mému překvapení jsem si na něj po čase u DIRTYCLEAN tak nějak zvykl, stejně jako na občasné dusající disco rytmy. Klávesy byly jak známo v 70. letech v punku pod kuratelou a jedinou výjimku měli THE STRANGLERS, protože byli z tehdejší britské scény služebně nejstarší a mohli jste tak od nich dostat snadněji přes držku. Jo a taky jako jediní uměli hrát, což se o zbytku té sebranky říct nedalo. Hlavně jejich pozdější a výrazně popovější tvorbu z konce 80. let mi DIRTYCLEAN občas připomínají, stejně jako JASNOU PÁKU a nebo MŇÁGU A ŽĎORP. DIRTYCLEAN dokáží napsat docela dobré melodie, jen by si měli dát trochu pozor na příliš vlezlé refrény, příkladem za všechny budiž skladba „Balonek“, která mi už po pár okamžicích šla pěkně na nervy. Záblesky světla pak vidím v některých částech skladeb „Rum“, „Tango“ a nebo „Gilotina“. Na závěr bych rád zmínil naprosto bezprecedentní obal, tvořený ručně vyrobenou keramickou kachlí, v níž je ukryt booklet i samotné cd. Tohle muselo dát práci!
