RECENZE
EVERY TIME I DIE
The Big Dirty
FERRET 36:15
Styl: total metal core Stát: USA
Rok: 2007
V jiné době by byli ETID ze státu Buffalo, NYC nejspíš těžkým undergroundem, z něhož by se s největší pravděpodobností nikdy nevyhrabali. Maximálně by se stali uctívanou modlou nevelké části hudebních fanoušků a po jejich smrti by na jejich hrob chodily plakat zástupy. Časy se ale naštěstí změnily a díky tomu nás může tato banda špinavců s punkovou estetikou dál válcovat svým totálním metalem. Už předchozí album „Gutter Phenomenon“ bylo skvělé a to aktuální jde ještě mnohem dál. Podobně jako ALOL tíhnou blíž k hard coreu než metalu, i když určit jednoznačnou hranici mezi oběma styly dnes už ani nelze a hlavně je zbytečné se o to vůbec pokoušet. Samotná kapela něco takového nejspíš vůbec neřeší, neboť v jejich pojetí se jedná o dvě strany téže mince. ETID jsou jako většina současným kapel technicky velmi zdatní, ale na rozdíl od většiny ostatních to bez problémů dokáží předvést i na živo. Jejich koncerty jsou divokou bitkou, kde pod pódiem jde když ne o život, tak určitě o zdraví. Tuto energii pak dokáží přenést i na studiová alba. Zvuk „The Big Dirty“ je ostrý, hrubý, přesto vysoce strukturovaný, plný nečekaných rytmických a harmonických změn. Vše se odehrává v plném tempu a za maximálního nasazení a i v pomalejších pasážích neztrácejí ETID nic ze své neskutečné intenzity. Občas to jejich bezuzdné burácení nabere až rockové obrátky (např. ve skladbě „We´rewolf“), což ale samozřejmě berte s velkou rezervou, protože ROCK v chápání ETID je napalmem sežehnutý kus oceli, vyztužený punkovými kytarami a s hysterickým šílencem za mikrofonem. S trochou nadsázky se dá říct, že ETID hrají svižný melodický rock, zmasakrovaný drsným hard core a masivním metalem. Zcela přirozeně střídají bezstarostné melodie s extrémní agresí, ale oproti většině současných kapel to nezní divně a dohromady to tvoří jeden kompaktní a jednolitý celek, který vás sežehne svou brutální silou a vášnivou intenzitou. Poslouchat nové album ETID je jako absolvovat tvrdou rvačku, která končí až tehdy, kdy jeden ze soupeřů zůstane bezvládně ležet. A ETID to určitě nebudou.
