RECENZE
GRAVEYARD
Hisingen Blues
NUCLEAR BLAST – 39:33
psycho rhythm´n´blues Švédsko
Rok: 2011
Když se v roce 2000 rozpadla švédská stoner/doom rocková formace NORRSKEN, založil si jejich kytarista Magnus Pelander žánrově podobně zaměřené WITCHCRAFT. Druhý kytarista Joakim Nilsson se spolu s basákem Rikardem Edmundem pár let plácali v kapele ALBATROS, aby si nakonec v roce 2006 konečně založili svou vlastní „firmu“ GRAVEYARD. A že dobře udělali, o tom svědčí aktuální druhé album „Hisingen Blues“, které natočili pro prestižní NUCLEAR BLAST. Nilssonův vokál je něco mezi Jackem Whitem (WHITE STRIPES) a Andrewem Stockdalem (WOLFMOTHER), plný emocí a bluesového cítění. Zatímco klasický stoner rock vychází převážně z hard rocku 70. let, GRAVEYARD se pro změnu zhlédli v syrovém rhythm´n´blues a ranné psychedelii. Při poslechu „Hisingen Blues“ vás tak bude napadat spousta jmen z té doby, jako třeba ranní ROLLING STONES, CREAM, SPOOKY TOOTH a nebo STEPPENWOLF…ten seznam by mohl být v podstatě nekonečný, ale to není důležité. Podstatné je, jak s tímto dědictvím GRAVEYARD naložili a musím říct, že podle mě skvěle. Oni prostě chtějí hrát „po staru“ a vůbec nevadí, že k tomu nepřidávají žádné „moderní“ prvky. Oni tu hudbu prostě cítí a vy to jejich prostřednictvím můžete zažít taky. Ta deska nepostrádá silné melodie, energii a radostný entusiasmus je z ní cítit na míle daleko. GRAVEYARD je takový stroj času, kterým se můžete přenést na konec 60. let a chvíli se tou iluzí nechat unášet.
