RECENZE
HC 3
Prelude To Fascination
CECEK 45:15
Styl: crossover Stát: ČR
Rok: 2007
Neříkám to rád, ale HC 3 jsou přímo exemplárním příkladem toho, jak by to vypadat nemělo. Formálně hrají post grunge s popovými ambicemi, lehkým dotykem nu metalu a domestikovaného hard core, ovšem jejich hlavním problémem je „těžká prdel“, kterou za sebou s námahou vlečou jako pytel šutráků. Druhým a možná ještě závažnějším zádrhelem je fakt, že jejich skladby jsou příliš rozvláčné, bez energie a nezbytné agresivity, chybí jim pořádný nápad, o nějaké pointě už ani nemluvě. Posluchač tudíž už dlouho dopředu ví co se bude odehrávat a to fakt není moc velká zábava. Jako když vám soused v kině napovídá, co se ve filmu na který společně koukáte stane v příštích okamžicích. To je prostě na facku a platí to nejenom ve filmu, hudbě, literatuře, ale v jakékoliv duchovní činnosti, která vyžaduje alespoň špetku kreativity a empatie. Pokud umělec není přinejmenším krok či dva před vámi, je to celé jenom ztráta času. Ale zpět k HC 3. Zpěvák se snaží o poměrně pestrý výraz a pohybuje se od emocionálně procítěných, melodických poloh až po přímočarý řev, ale jeho problém spočívá v tom, že mu (stejně jako celé kapele) schází přirozenost i autenticita a je z něj (z nich) až příliš cítit úporná stylizace a snaha trefit se do aktuálního trendu. Podle mě by jste se měli vykašlat na to co vám říká mozek a začít hrát srdcem. Prostě se do toho pustit hlava nehlava a nebát se podstoupit nějaké to riziko. Takhle jste už na dálku cítit obezřetným alibismem a na takový přístup holky určitě nesbalíte.
