RECENZE
IOMMI
Fused
SANCTUARY 49:32
Styl: hard rock Stát: UK
Rok vydání: 2005
Obě osobnosti se poprvé sešli v roce 1986 při nahrávání alba BLACK SABBATH „Seventh Star“. Na tuto spolupráci pak navázali až o 10 let později, natočením studiového materiálu, který původně ani nebyl zamýšlen k vydání. Deska pod názvem „The 1996 Dep Sessions“ ale nakonec vyšla v loňském roce a fanoušky byla přijata více než vřele. Tandem Iommi/Hughes se tedy odhodlal k natočení regulérního alba, k jehož realizaci si pozvali bubeníka Kennyho Aronoffa (JOHN MELLENCAMP) a producenta Boba Marletta, který s Iommim spolupracoval už na jeho prvním stejnojmenném sólovém projektu z roku 2000. Hudebně se nové album logicky pohybuje někde na pomezí Hughesových sólových alb a desek BLACK SABBATH, což je myslím pro fanoušky dobrá zpráva. Oba pánové se nesnaží vymýšlet nějaké neobvyklé a převratně novátorské postupy, ale soustředí se na to, co jim celý život šlo nejlépe. Tonny Iommi na archetypální kytarové riffy, Glen Hughes na důrazné basové linky a expresivní, emocionálně vypjatý vokál. Bicí Kennyho Aronoffa jsou přiměřeně energické a rockově zemité a nepoutají na sebe přílišnou pozornost. Iommiho kytarové riffy jsou okamžitě rozpoznatelné a vůbec vám nebude vadit, že jste je od něj slyšeli v podstatě nezměněné podobě už mnohokrát. Hughesův soulový a emocemi přetékající vokál jakoby léty nabíral na síle a reflektoval jeho nezdolnou životní energii. Všechny skladby jsou postaveny na výrazném kytarovém riffu, řízné rytmice, silné melodii a osobitém vokálu a celé album na mě působí velmi kompaktním a vyrovnaným dojmem. Žádné studiové dotáčky, žádní další studioví muzikanti, žádné producentské opičky, „jen“ trio hudebníků, jejichž osudem je rock and roll. Album má bezpochyby vysoký standard, přesto mi tu ale chybí nějaký výrazný hit, který by vás okamžitě zaujal. Nemám tím pochopitelně na mysli žádné slabomyslné odrhovačky, ale plnokrevnou rockovou píseň, která by vás okamžitě chytila za srdce. Ale to je ve skutečnosti jen drobná výhrada k jinak velmi povedenému a vyzrálému albu dvou (pardon tří) výrazných osobností rockového nebe, které jistě potěší všechny fanoušky řízného old school hard rocku.
