RECENZE
BLUES EXPLOSION
Damage
EMI 39:48
Styl: blues n roll Stát: USA
Rok: 2004
Zkrátili název, změnili vydavatelskou firmu, ale jinak zůstalo u JON SPENCER BLUES EXPLOSION v podstatě vše při starém. Stejná sestava (tzn. Spencer/Bauer/Simins) a stejně syrový a primární rock and roll, i když po pravdě řečeno do toho rudého řevu z jejich začátků to má dnes pořádně daleko. Jejich písně mají v současnosti důkladnější aranžmá, jsou skladatelsky propracovanější a i agresivity značně ubylo. Přesto je v hudbě BLUES EXPLOSION stále přítomna ta buřičská a znepokojivá naléhavost, pro kterou byl kdysi rock and roll téměř kriminálním činem. V posledních letech začali více používat hip-hopové rytmy a nejinak je tomu i na aktuálním albu. Svou zásluhu na tom má jistě i hostující raper Chuck D (PUBLIC ENEMY), který se kromě zpěvu podílel autorsky i na pár skladbách. Když už jsme u těch hostů, tak na "Damage" je jich celá řada. Vedle zkušených producentů Steva Jordana (produkoval předcházející album "Plastic Fang" a dělal i s ROLLING STONES) a Alana Mouldera (MY BLOODY VALENTINE, NINE INCH NAILS, JESUS AND MARY CHAIN) se zde setkali hrdinové progresivní taneční scény DJ Shadow, David Holmes a také Dan The Automator. Speciálním hostem je pak zpěvačka Martina Topley-Bird (TRICKY) a nebo ikona new yorské no-wave James Chance. Svými schopnostmi pak všichni zúčastnění přispěli k nebývalé pestrosti a zvukové barevnosti, která předcházejícím deskám BLUES EXPLOSION přece jen trochu scházela. Jejich zaprášený, syrový rock and roll, postavený na bluesových kořenech a punkové dravosti se zde bez potíží mísí s moderním zvukem samplů a elektroniky, stejně jako s hip-hopovými a nebo tanečními rytmy, přesto se mi zdá, že tento přístup není pro jejich hudbu zrovna tím pravým a mě osobně byla mnohem bližší ta jejich prvotní, dravčí podoba. Jon Spencer a jeho BLUES EXPLOSION už v minulosti nepochybně natočily lepší desky, ovšem jiné kapely by i za takové album prodali vlastní duši.
