Rock Block - rockový hudební server

RECENZE


KARMA TO BURN
Appalachian Incantation
NAPALM RECORDS – 43:01
instrumentální stoner rock   USA
Rok: 2010


To, že se kytarista a hlavní leader dnes již v pravdě kultovních KARMA TO BURN William Mecum nechtěl nikdy otravovat s nějakým narcistním a věčně nespokojeným zpěvákem je všeobecně známý fakt. Zkusil to jen jednou na debutním albu (a na přímý nátlak vydavatelské firmy ROADRUNNER) a tato zkušenost ho z podobných „experimentů“ nadobro vyléčila. Následující tři desky byly striktně instrumentální a jedna lepší jak druhá. Na konci roku 2002 se poněkud překvapivě rozpadli a vypadalo to, že je s nimi nadobro konec. V únoru loňského roku se však po sedmileté pauze dali znovu dohromady a v původní sestavě (tzn. Will Mecum kytara, Rich Mullins baskytara a Rob Oswald bicí) vyrazili na turné po USA i do Evropy a ještě přitom stihli dát dohromady novou studiovku. Jakoby žádnou přestávku ani neměli a na novém albu to do vás napálí stejně prudce, jako kdykoli v minulosti. Přestože jednotlivě nejsou žádnými úžasnými instrumentalisty, jejich souhra je dokonalá a téměř intuitivní, což s sebou nese téměř extatický zážitek z hudby, která se neúnavně vzdouvá a tříští o pobřežní skaliska, jako mohutný mořský příboj, v jehož hlubinách můžete spatřit trosky potopených korábů, plavících se pod vlajkami KYUSS, MONSTER MAGNET, CLUTCH a nebo CORROSION OF CONFORMITY. Ve dvou skladbách se tentokrát přidali i hostující zpěváci, ve „Waiting on the Western World“ je to Daniel Davies z YEAR LONG DISASTER, jehož vklad není nijak zásadní, v té druhé „Two Times“ se objevil úplně původní vokalista John Garcia (ex KYUSS), jehož hlásek není pod vrstvou rachotu kytary, basy a bicích téměř slyšet. KARMA TO BURN jsou tříčlennou, zuřivě rifující groovy mašinou, produkující vysokoobrátkový stoner metal té nejvyšší kvality a která své skladby důsledně označuje pouze čísly. Mohutně hřmící a trochu zválená parta rockerů, co se do vás zakousne bez špetky slitování a přitom vás pozvedne až k nebesům. Čím víc tu desku poslouchám, tím víc jsem z ní nadšený. Je v ní tolik emocí, vášnivé energie, bouřlivých rifů a podmanivých rytmů, že by to zvládlo vyhladit jedno středně velké město.    


Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky