RECENZE
KMFDM
WWVII
MAYAN/PANTHER 51:44
Styl: elektro metal Stát: Německo
Rok: 2003
Název této drsné, elektronické mašiny, v minulosti zavdával často příčinu k různým spekulacím. Původně se říkalo, že to v němčině znamená "Žádná dospělost pro malé", pak se to změnilo na "Krávy se bojej studenejch rukou mlíkařky" a nedávno si kdosi vymyslel, že to znamená "Fanoušci Kylie Minogue nemasturbují", což samozřejmě není pravda, protože fanoušci Kylie Minogue musí masturbovat!! Mě osobně se nejvíc zamlouvá interpretace "Kill Motherfucker Depeche Mode". Ať už je to jak chce, faktem zůstává, že tato formace byla v první pol. 80 let jedním z čelních představitelů EBM (Electronic Body Music) a společně s MINISTRY, REVOLTING COCKS, SKUNNY PUPPY a mnoha dalšími definovali dnes už vžité hudební pojmy, jako "elektro metal", "metal core" a nebo "industrial metal". Tento styl však postupně ztrácel na síle a úměrně s tím ze stránek hudebních časopisů mizely i jednotlivé kapely. Některé z nich ale přežily a bez ohledu na současné trendy pokračují v započatém díle. A to je právě případ KMFDM. "WWVII" je už jejich 16 studiovým albem a nutno říci, že tím podařenějším. Agresivní otvírák "WWVII" je neúprosná palba automatického bubeníka, hardcoreových temp, metalových šlehů, industriálních samplů, brutální elektroniky a monotónního vyřvávání textu a to vás zaručeně zvedne ze sedačky. Takto hráli MINISTRY, když ještě měli co říct. Už ale následující "From Here On Out" přináší poněkud jemnější přístup, dominuje pozoruhodný ženský vokál s výraznou melodií a zajímavými zvukovými experimenty. "Blackball" a "Jihad" jsou už ale opět poplatné tehdejšímu trendu a nezní příliš zajímavě. Naštěstí ale nejsou KMFDM zdaleka tak jednoznační. Hned následující skladba "Last Things" má nervní, taněčně-industriální rytmiku, moderně znějící samply a temné kytarové riffy a tím vším se prohání už zmiňovaný, místy téměř punkový ženský vokál, tvořící k tomu drsnému elektronickému bordelu zajímavý protiklad. Skvělá je i zlovolná a pomalu se sunoucí obluda "Pity For The Pious", v níž znepokojivé industriální rachocení podbarvuje temné mumlání a la Andrew Eldritch (SISTERS OF MERCY). Tuto kapelu mi pak asi nejvíc připomněla další skladba "Revenge", které dominuje důrazné, skoro taneční tempo, silná melodie a samozřejmě nezbytná dávka elektronických odpadků. Nad tím vším se pak charakteristickým způsobem klene duet temného mužský vokálu s již vzpomínaným ženským, což bývalo v minulosti jedním z poznávacích znamení SISTERS. KMFDM na svém novém albu dokázali, že lze setrvat na svých pozicích a přitom nebýt za hlupáky. Musím se přiznat, že jsem v tolik už ani nedoufal. Jak je někdy příjemné mýlit se!
