RECENZE
JOHN MAYALL + THE BLUESBREAKERS
Road Dogs
EAGLE/CURE PINK 70:45
Styl: blues
Stát: UK
Rok vydání: 2005
Co by jste chtěli slyšet? Že JOHN MAYALL nahrál další výborné bluesové album? No to musí být jasné i naprostému trotlovi! Ten chlápek ani ničeho jiného není schopen. Jasně že se během jeho přebohaté umělecké dráhy vyskytly silnější i slabší chvíle, ale JOHN MAYALL je vždy ustál s grácií, nikdy nepopřel sám sebe a nikdy (tedy pokud vím) se nestal vlastní karikaturou. Jeho blues má stále obsah i obecnou platnost a vypadá to, že tomu tak bude napořád. Jeho blues prostě plyne, jednoduše se děje a on zdánlivě nemusí hnout ani prstem. Jen vzít kytaru a začít hrát. Blues je jako temná a široká Mississippi, která se někdy jen tak líně vleče, jindy dokáže srovnat se zemí středně velké město, někde je jí sotva po kolena, jinde nedosáhnete na dno ani tím nejdelším bidlem. JOHN MAYALL má blues každý den k snídani a patří k vymírajícímu druhu, který léty spíš nabírá na síle a umělecké hloubce, než že by se pomalu stával vlastním stínem. Je stále plný elánu a jeho životní energie je zdá se nevyčerpatelná. MAYALL se pohybuje v dané žánrové kategorii zcela volně a bez zbytečných gest, s přesahy do rhythm n blues, jižanského rocku, country a nebo boogie, vše se odehrává zcela plynule, nenásilně a přirozeně. Z desky sálá velká pohoda a nadhled, stejně jako obrovská hráčská a lidská zkušenost, což jsou ingredience pro dobré blues zcela nepostradatelné. Jeho jméno se postupem let stalo v podstatě synonymem pro tento žánr a JOHN MAYALL se ještě za svého života zařadil po bok velikánů, jako byli MUDDY WATERS, B.B. KING a nebo JOHNNY LEE HOOKER.
