RECENZE
MUDVAYNE
Beautiful and Strange
SONY MUSIC – 48:00
post nu metal USA
Rok: 2010
Páté studiové album nu metalových MUDVAYNE otvírá krátké industriální intro, na které navazuje úderný otvírák „Beautiful and Strange“ jenž napovídá, že kapela tentokrát ubrala na melodičnosti a přidala na důrazu. Výsledkem je jakýsi hybrid, který má tvrdé a velmi heavy sloky a melodické, hodně emotivní refrény, což dohromady dává přitažlivé a moderně znějící metalové album. Také jeho atmosféra je trochu temnější, než na jakou jsme byli zvyklí poslední dvě desky a připomíná tím jejich nejlepší dílo „The End of All Things to Come“. Chybí zde ovšem génius tehdejšího producenta Davida Bottrilla a tak zůstalo pouze u náznaků. Zajímavější ovšem je, že v těch tvrdých pasážích je v hudbě MUDVAYNE patrný vliv SLIPKNOT, ovšem MUDVAYNE v nich nikdy nedosahují takové surové brutality, jako ta maskovaná tlupa maniaků. Zpěvák Chad Gray to nicméně občas opravdu napálí a jeho divoký řev vám sloupne tapety ze zdi, robustní kytara sází jeden masivní rif za druhým a tvrdá funky basa spolu s drtivou palbou bicích to celé žene pěkně svižně kupředu. MUDVAYNE ale dokáží také občas změnit tempo i náladu, přidat atmosferické pasáže, aby to vzápětí do vás mohli opět s plnou silou napálit. „Beautiful and Strange“ je rozhodně tvrdší a zajímavější album než předchozí příliš melodické „The New Game“, které vám kromě kvalitnější hudební stránky nabídne i zajímavý estetický zážitek. Deska má totiž celkem netradiční booklet, jehož grafika se vám zjeví až pod tzv. „černým světlem“, jinak je to jen obyčejný bílý papír. Autorem tohoto zajímavého pojetí je umělecký tatér Paul Booth, mezi jehož zákazníky patří členové SLAYER, SLIPKNOT, SUPERJOINT RITUAL, SEPULTURA a pochopitelně i MUDVAYNE.
