RECENZE
MUSHROOMHEAD
XIII
UNIVERSAL 58:02
Styl: nu-metal Stát: USA
Rok: 2003
Clevelandští MUSHROOMHEAD na sebe upozornili už před časem nejenom svojí image (masky), ale především hudbou, která nepostrádala jistou originalitu. Novému albu dominují ostré kytarové riffy a zemité tempo a působí kompaktnějším a celistvějším dojmem, než předcházející "XX". Tu a tam se přidají monumentální klávesy nebo prostý zvuk klavíru, vše doplněno o elektronické fragmenty a moderní samply. Jednou z velkých předností MUSHROOMHEAD jsou dva zpěváci, z nichž první je vzteklý a agresivní křikloun, druhý naopak intonačně čistý, s vytříbeným citem pro emoce, s podobnou barvou hlasu i frázováním, jako kdysi Mike Patton (FAITH NO MORE). Ostatně vliv této legendární formace je v hudbě MUSHROOMHEAD zcela zřetelný. Mají podobný smysl pro dramatičnost, bleskurychlé žánrové střihy a s oblibou používají tytéž mírně obskurní kabaretní vsuvky. Z bouřící a kypící masy drtivých kytarových riffů přecházejí náhle a bez varování do klidných a epicky rozmáchlých ploch, aniž by jim to způsobilo jakékoliv potíže. Přestože vypadají MUSHROOMHEAD na první pohled poněkud neurvale, jednoznačnou prioritou jsou pro ně melodie a celé album je jimi prošpikováno skrz naskrz. Deska má velmi slušné tempo a jednotlivé skladby v podstatě přímo navazují jedna na druhou, takže máte dojem pevného a jednolitého hudebního monolitu. V "The Dream Is Over" se blýskne hostující zpěvák MESHUGGAH Jens Kidman a je myslím zbytečné říkat, že to je bez diskuze nejtvrdší věc na albu. Nekompromisní kanonáda bicích, drtivé kytarové riffy společně s řevem pravěké obludy vytváří typickou nátlakovou hru MESHUGGAH, i když v jejich podání jsou ty ostré, rozšklebené hrany přece jen o něco oblejší a MUSHROOMHEAD nikdy nedosahují té jejich brutální a téměř nelidské intenzity. V "The War Inside" do vás začne bušit bezmála hardcoreová sypačka bicích, poháněná naostřenými metalovými kytarami, s neodmyslitelnými klávesami v pozadí. Zpěv má navíc v této skladbě úplně odlišnou vokální linku, což vytváří s tím nesmlouvavým nářezem docela přitažlivý celek. Z celého alba se částečně vymyká pouze píseň "Almost Gone", která by se mohla klidně objevit na nějakém stoner rockovém albu. Úvod obstará zvuk startující těžké motorky, na který plynule navážou sabbatovské riffy a těžkotonážní tempo. Nad tím vším se klene poněkud drsný, ale výrazně melodický vokál. "Our Own Way" jako by opět vypadla z dílny FAITH NO MORE, jenže ti nikdy nebyli tak pekelně heavy, jako jsou MUSHROOMHEAD. Úplně mě ale dorazili na úplný závěr, kde jako skrytý bonus jen tak jakoby mimochodem vystřihli naprosto skvělou cover verzi od soul-popového barda SEAL-a. Přestože hudební inspirace jsou v jejich hudbě více než patrné, daří se jim docela obstojně na tomto základě vybudovat něco zcela svébytného a vtisknout tomu vlastní zdání osobitosti. MUSHROOMHEAD tímto albem potvrdili, že úspěch předcházející desky nebyl vůbec náhodný, že je jsou kapelou, která má názor. A to je třeba ocenit.
