RECENZE
PHISH
Round Room
ELEKTRA/WARNER MUSIC 78:07
Styl: jazzy rock Stát: USA
Rok: 2003
Po dvouleté pauze nahráli PHISH opět ve staré osvědčené sestavě Trey Anastasio kytara, Mike Gordon basa, Page McConnell klávesy a Jon Fishman bicí nové album a je myslím zbytečné říkat, že je prostě lahůdka ho poslouchat. Možná si někteří z vás vzpomenou i na nedávno recenzovaný projekt s názvem OYSTERHEAD, ve kterém se sešel Trey Anastasio s fenomenálním baskytaristou Les Claypoolem (PRIMUS) a o nic horším bubeníkem Stewartem Copelandem (POLICE). Oproti tomu jejich dynamickému, modernímu a vysoce strukturovanému rocku, je toto CD samozřejmě hodně o něčem jiném. Nikde žádný spěch, ani kvalt, albu vládne v drtivé většině klidná, uvolněná, řekl bych až pohodová atmosféra, v níž se navzájem volně prolínají prvky bílého blues, jazzu, psychidelického rhythm n blues z počátku 70. let, latinsko-amerických vlivů, rocku a nebo dokonce i country. Tím vším PHISH proplouvají zcela nonšalantně a uvolněně, aniž by jim to činilo nějaké zvláštní problémy. V jejich tvorbě vždy hrála rozhodující roli improvizace a není tomu jinak ani na tomto albu. Přestože některé skladby se pohybují okolo 10 minut, nudit se rozhodně nebudete. Anastasio zde dokazuje, jak mnohostranný a jiskřivý je jeho talent a ani ostatní jeho spoluhráči nezůstávají v ničem pozadu. PHISH vám v současném neurotickém a uspěchaném světě předkládají nadžánrovou, inteligentní a mnohovrstevnatou hudbu, která si sama vytváří své vlastní limity a omezení a k níž se budete jistě ještě mnohokrát a s potěšením vracet.
)
