RECENZE
PIXIES
Live At The Paradise In Boston 106 min
Acoustic Live In Newport 101 min
EAGLE/CURE PINK
Styl: rock Stát: USA
Rok: 2006
Tato 2 dvd představují legendární PIXIES ve dvou odlišných podobách. Ta první je tradiční, rocková, ta druhá pak do této doby nezaznamenaná, akustická. Na prvním disku je záznam koncertu z loňského roku, který proběhl v relativně malém bostonském klubu Paradise a přestože PIXIES v Bostonu už dávno nežijí, stále mají ve městě kde začínali silnou fanouškovskou základnu. Z počátku Frank Black na můj vkus víc mluvil, než hrál, ale časem ho to naštěstí přešlo. Atmosféra koncertu byla uvolněná a dalo by se říct „přátelská“, z pozice kapely někdy až příliš. Frank vypadal až moc relaxovaně, vokálně často nestíhal, ale ne proto že by nemohl, ale prostě se mu ten večer asi moc nechtělo. Kapela zahrála jak staré osvědčené pecky, tak i novější skladby, které už taková bomba nejsou. Kytarista Joey Santiago byl jako vždy trochu stranou všeho dění, ale jeho hra byla (opět jako obvykle) velmi soustředěná a precizní. Kim Deal je teď taková spokojená a věčně rozesmátá mamina, která si to všechno náležitě užívá, stejně jako sympatický bubeník David Lovering, o Frankovi už byla řeč. Ze standardního setlistu mě zaujala i po těch letech pekelně žhavá „Isla De Encanta“, málo hraná ale výborná „U-Mass“, bohužel trochu odfláknutá „Broken Face“ a taky skvělá „Debaser“, kterou zpíval kompletně celý sál (jako ostatně i většinu dalších). V bonusech najdete jedno z prvních vystoupení PIXIES vůbec, jež proběhlo v říjnu 1986 v bostonském klubu „TT Bear“ a jeho kvalita odpovídá době jeho vzniku. Je fajn sledovat Franka coby hubeného teenagera, ještě vlasatého Santiago, namalovanou Kim s náušnicemi co se ještě trochu stydí a bubeníka, z něhož jsou v šeru za bicí soupravou vidět jen mávající ruce. Přes zvukovou i obrazovou „nekvalitu“ je zřejmé, že JE TO TAM a PIXIES už tehdy hráli skladby, které mají na repertoáru dodnes. Druhé dvd je v jejich historii něčím speciálním. PIXIES se nikdy nepodíleli na šílenství s názvem „Unplugged“ a tak teprve až to celé utichlo, nastal ten pravý čas to taky zkusit. Pro představení svého akustického projektu si zvolili opravdu speciální místo. Festival jazzové a folkové hudby v Newportu má velkolepou tradici a jeho historie sahá až do začátku 60. let. Svá vystoupení tam odehráli např. Bob Dylan, Pete Seeger, Wilco, Woody Guthrie a mnoho dalších a PIXIES by tam za normálních okolností se svým zpunkovaným rockem s uštěpačnými texty působili stejně nepatřičně, jako Visací zámek na Portě. Frank a Joey tam ale s úsměvem nakráčeli, vyzbrojeni 2 akustickými kytarami, David Lovering se posadil za skutečně základní bubenickou sestavu a Kim s obrovskou akustickou baskytarou vypadala opravdu kouzelně. Koncert zahájili za plného světla v 6 hodin odpoledne a v občasných prostřizích je vidět, jak si lidi kolem pódia hoví na pláži u oceánu, po kterém se prohánějí plachetnice a parníky. Je jasné, že aranžmá všech skladeb doznalo větších či menších změn a i výběr skladeb se přizpůsobil novému zadání, takže se dostalo i na písničky, které normálně na jejich koncertech moc neslýcháme. Obzvláště obtížné to bylo pro kytaristu Joey Santiaga, který musel zvládnou na akustiku to, co s elektrickou, ale vypořádal se s tím s noblesou jemu vlastní. Největším oříškem mohly být pro folkové obecenstvo jejich břitké texty, ale všichni se tvářili že se nic neděje, tak to asi tak i bylo. Osobně dávám přednost jejich elektrifikované podobě, ale i tato má svůj půvab a kouzlo. V bonusech je dokument o práci na akustických verzích a fotogalerie. Závěr z obou dvd je jediný. „Skřítkům“ to pořád hraje a jejich kouzlo zdaleka ještě nevyprchalo.