RECENZE
P.O.D.
When Angels & Serpents Dance
INO/COLUMBIA 51:26
Styl: nu metal pop Stát: USA
Rok: 2008
Na sedmém studiovém albu „When Angels & Serpents Dance“ se P.O.D. rozhodli nenásledovat své některé nu metalové kolegy, kteří po vzoru současné metal core exploze opět přitvrdili (SEVENDUST, 36 CRAZYFIST apod.), ale naopak dál pokračují v příklonu k větší melodičnosti a přibližování se mainstreamu. No nic proti tomu, ale ty jejich emocionálně předávkované lamentace se mi už nějaký čas zdají být až příliš přeslazené a zbytečně podbízivé obecnému vkusu, díky čemuž jim to pak i v razantnějších skladbách moc nevěřím. To je i případ skladby "God Forbid" s hostujícím kytaristou HELMET Page Hamiltonem, která je rozhodně nejtvrdším kouskem na albu, ale při jejím poslechu mám neodbytný pocit, že tak činí jen proto, aby úplně neztratili tvář. Ale jsou tu i výjimky. Tak třeba skladba „Kaliforn-Eye-A“ s neposedným funky rytmem, hutnou kytarou a hostujícím Mike Muirem ze SUCIDAL TENDENCIES, která vám v konečném důsledku připomene spíš současné RED HOT CHILI PEPPERS a nebo solidně rockově šlapající „End Of The World“ s gospelovým chórem, která však v závěru trpí příliš častým omíláním základního melodického motivu. Budiž. Nejlepší chvíle P.O.D. ovšem přicházejí se skladbou „I'll Be Ready“, která se pohupuje v lehkém rytmu reggae, decentně poháněna latino perkusemi a výtečnou, jakoby lehce přiopilou kytarou. P.O.D. tady najednou zní velmi uvolněně a přirozeně a to je možná cesta, kterou by se v budoucnu mohli ubírat. Definitivně odložit svou heavy metalovou minulost a nechat naplno rozvinout své latinsko americké kořeny s lehkým jazzovým pocitem. Přes všechny mé výhrady je „When Angels & Serpents Dance“ nejlepší deskou P.O.D. od éry „Satellite“ a je jasné, že to jsou pořád dobří muzikanti kteří rozumí své věci, avšak směr kterým se poslední roky ubírají, já už nenásleduji.
