Rock Block - rockový hudební server

RECENZE


SEPULTURA
Dante XXI
SPV/MYSTIC 39:03
Styl: thrash metal core Stát: Brazílie

Rok: 2006


Brazilská SEPULTURA byla koncem 80. a začátkem 90. let určujícím faktorem pro vývoj metalové scény, ale po fenomenálním úspěchu alba „Roots“ a následném Maxově odchodu jakoby ztratila víru v sebe sama. Následující desky byly sice pořád hudebně docela zajímavé a muzikantsky přesvědčivé, nicméně představovaly takový lepší průměr a na vývoj metalové hudby neměly žádný zásadní vliv. Změnit to mělo aktuální album „Dante XXI“. Koncepční záležitost, jehož ústředním tématem je Dantův alegorický epos „Božská komedie“, čili téma více než zajímavé, jež nabízelo opravdu široké možnosti. Očekával jsem, že se zde kapela pokusí spářit tu svou živočišnou metalovou bestii s dramatickou rozlehlostí symfonického orchestru a celé to zahalí lepkavou temnotou brazilského deštného pralesa. Leč skutečnost je trochu jiná. Desku otvírá hororové intro, za nímž se valí klasický hřmotný otvírák „Dark Wood Of Error“, s dominantní perkusivní rytmikou, dunící baskytarou, mohutným kytarovým hřměním a křičeným vokálem, odsekávajícím slabiky, jako mačeta kokosy a v podobném duchu se odehraje i zbytek desky. Dravě agresivní skladby na albu převažují, v kontextu předchozí tvorby kapely však nejsou ničím výjimečným a „jen“ pokračují v dřívější sepulturovské tradici . Sem tam se sice ozvou nějaké ty dechy, smyčce, industriální chrastění, či etnické perkuse, ale jsou zde v drtivé menšině a slouží jen jako nenápadný doplněk celku, místo aby se staly jeho dominantním středobodem, jež by povýšil každodenní všednost na slavnostní okamžik. Ke kýženému hudebnímu naplnění tak dojde až v závěrečné kompozici „Still Flame“, kde se logickým způsobem propojí dramatické dechy, zajímavé sbory, smyčce a orientální rytmika s drsným kytarovým řevem made in SEPULTURA, což je na celé album příliš málo. Nezbývá než konstatovat, že „Dante XXI“ dopadlo tak jako vždycky. Přes sympatickou snahu o progresivní přístup zůstala SEPULTURA opět za očekáváním, navíc smrsknout tak rozměrné dílo na necelých 40 minut mi přijde, jako přehnaný minimalismus. SEPULTURA místo aby s rozhodnou silou rozkopla dveře, vyvrátila je z pantů a obrátila to slabošské Peklíčko vzhůru nohama, jen způsobně vzala za kliku a nesměle se zeptala, zda by někomu nevadilo, jestli by se tam trochu porozhlédla.


 

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky