RECENZE
SEPULTURA
A-Lex
SPV 54:19
Styl: ethno thrash metal Stát: Brazílie
Rok: 2009
Brazilská SEPULTURA ani tentokrát nepředložila svým fanouškům nic převratně nového, ale to od nich popravdě ani nikdo neočekává. Chceme jen maso a krev a to v co možná nejsyrovější podobě a toho se nám tentokrát dostalo do sytosti. Po rozpačitých a nepřesvědčivých albech z posledních let je aktuální SEPULTURA zase tím naprosto zdrcujícím, mohutně bouřícím thrash metalový monstrem, jako ve svých nejlepších letech. Jakoby příchod nového bubeníka Jeana Dolabellyho vlil do jejich už poněkud zkornatělých tepen novou vitalitu a ztracenou živočišnou sílu. Albu dominují barbarské pralesní rytmy, kytara zní jako hrdelní vrčení rotvailera těsně před tím, než se vám zakousne do slabin a Derrickův řev nikdy nepůsobil tak zlověstně. Mladý producent Stanley Soares, který s kapelou spolupracoval už na předchozím albu „Dante XXI“ se naštěstí poučil z vlastních chyb, díky čemuž je nové album velmi kompaktní a současně živelné i pořádně drsné. A když už se kapela rozhodla použít nějaký neobvyklý hudební prvek, podařilo se mu ho logicky začlenit do jejich typického zvuku, což se o předchozím albu říct bohužel nedalo. Když se tedy např. ve skladbě „Ludwig Van“ rozhodli zkombinovat dechový orchestr s metalovou kapelou, je výsledek velmi konzistentní a vzájemně pevně provázaný. Ústředním námětem celé skladby je Beethovenova „Óda na radost“, což je ostatně leitmotivem celého alba, které je podobně jako to předchozí koncepční záležitostí, tentokrát vycházející především z románu Anthony Burgesse „Mechanický pomeranč“, méně pak z jeho legendární Kubrickovi filmové adaptace. Především rytmicky je „A-Lex“ velmi rozmanité a pestré album, přitom tvrdé a devastující, s experimentujícím Andreasem, kterého zase evidentně baví dolovat ze své kytary rozličné „divné“ zvuky, stejně jako zdrcující metalové rify. Občas se objeví melodické, téměř lyrické pasáže, která jsou však jen velmi okrajovou záležitostí a poskytují posluchači kratičký, leč vítaný oddech před tou nepolevující, bubnovou palbou, která na něj bez přestání dopadá. Co říci závěrem? „A-Lex“ je brilantní metalová deska a nejpřesvědčivější album SEPULTURA od dob „Chaos A.D.“ a „Roots“!
