RECENZE
(SIC)MONIC
Somnambulist
AURAL – 74:48
emo death metal crossover USA
Rok: 2010
(SIC)MONIC z arizonského Phoenixu mají za sebou od svého založení v roce 2005 hodně změn, jak v obsazení, tak i v žánrovém zaměření a patrně i díky tomu je jejich hudba dnes tak různorodá. Jejich eklektismus nabyl na aktuálním albu „Somnambulist“ přímo galaktických rozměrů, takže se na něm v rychlém sledu střídá death metal, emo rock, math core, nu metal, progresivní rock a k tomu ještě přidejte občasný vliv lidové hudby a pekelné housličky kytaristy Ray Goodwina. Skladby se ženou kupředu jak zběsilé, takže jen s obtížemi stíháte sledovat všechny změny, které se odehrávají v neskutečném tempu, takže zpočátku nebudete vůbec vědět kde je dole a kde nahoře. Postupně se vám ale začne ten jejich překotný a neskutečně variabilní svět otevírat a vy najednou zjistíte, že (SIC)MONIC nejsou jen o zběsilé agresi, ale že dokážou být také neskutečně jemní a lyričtí, aniž by přitom ztratili na důvěryhodnosti. Ta deska je tak našlapána hudebními nápady a explozivní energií, že jiné kapely by z jejich jediné skladby dokázaly uplácat celé album. Co se týká zpěváka Taylora Hessiona, je těžké uvěřit, že je to ten stejný člověk, který se dokáže rozběsnit až na samou hranici kolapsu a hned v zápětí čistým a velmi emocionálním hlasem vystřihnout lyrickou pasáž, kterou mu navíc zbaštíte i s navijákem. (SIC)MONIC jsou pro mě totálním zjevením a kapelou s obrovským potenciálem.
