Rock Block - rockový hudební server

RECENZE


SLIPKNOT
All Hope Is Gone
ROADRUNNER 72:20
Styl: dirty crossover Stát: USA
Rok: 2008


Nové album devítiocasé hydry SLIPKNOT otvírá temné industriální intro „Execute“, za nímž následuje nekompromisní thrash metalová řežba „Gematria“ s bohatými perkusemi, mohutnými záseky surových kytar a nemilosrdným Taylorovým řevem, zkrátka SLIPKNOT v plné formě. V podobném duchu se odvíjí i následující „Sulfur“ jen s tím rozdílem, že ústřední motiv skladby je velmi melodický a snadno zapamatovatelný, takže si ho dovedu představit, jak jej spolu s kapelou vříská celý fanouškovský kotel. To vše se děje v plném tempu, aniž by kapela ubrala na důrazu byť jen milimetr a tento model se pak opakuje skoro v každé následující skladbě. Na jedné straně brutální a nekompromisní řežba plný ostrých hran a naježených ostnů, na druhé pak melodické a čistě zpívané refrény, které však nijak neubírají na celkové bojovnosti, pouze přinášejí krátký, leč často vítaný oddech. Jedinou výjimku tvoří nejméně útočná skladba „Dead Memories“, která je i přesto pěkně důrazná a asi nejvíc připomíná Taylorův vedlejší projekt STONESOUR. Následuje death metalovým dechem ovanutá  „Vendeta“, za níž se rozvážným doom metalovým tempem sune asi nejzajímavější skladba z desky „Gehenna“. Závěr alba pak tvoří výborná balada „Snuff“, což je emocionální pecka rovnou mezi oči a patrně nejtvrdší věc, stejnojmenná „All Hope Is Gone“, což je definitivně  poslední hřebík do vaší rakve. Určitě se dá říct, že album „All Hope Is Gone“ je dosud nejmelodičtějším počinem SLIPKNOT, aniž by však přitom kapela ztratila svou tvář (ehm…masku). Pořád jsou to ti stejní, agresivní, pološílení parchanti, kterým se protentokrát podařilo propašovat do té jejich bitevní vřavy trochu víc melodií.




 

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky