Rock Block - rockový hudební server

RECENZE


SOULFLY
Dark Ages
ROADRUNNER
Styl: ethno metal core Stát: Brazílie

Rok vydání: 2005


Eklektická, multikulturní a stylově neohraničená formace SOULFLY konečně nahrála album, jaké jsem od ní vždy očekával. Stejná formace jako na předcházející desce „Prophecy“, tzn. Max Cavalera kytara, zpěv, Bobby Burns baskytara, Marc Rizzo kytara a Joe Nunez bicí působí na „Dark Ages“ naprosto soustředěným a jednolitým dojmem. Jsou zuřiví, dynamičtí a živočišní, současně ale dokáží být i lyričtí, melodičtí a překvapivě jemní. Kombinují thrash metal s hard corem a etnickými vlivy, dokonce tentokrát použili i death metalové ostny, což samo o sobě ale není žádnou novinkou. Podstatné však je, že se jim to tentokrát podle mého názoru vlastně poprvé podařilo skloubit do jednoho kompaktního a logického celku, který působí naprosto samozřejmým a souvislým dojmem. Album otvírá temné industriální intro, na které plynule navazuje obvyklá bouře kytarových riffů, pralesních rytmů, burácejících bicích a Maxova ukrutného řevu. Následující skladba „I and I“ je už ale spíš masivní hard core s velmi vzdušnou a osvěžující mezihrou, která v tom krutém řevu působí jako chladný doušek v parném dni. Nejlépe je to pak slyšet ve skladbě „Corrosion Creeps“, v níž se brutální metalcoreové pasáže naprosto samozřejmě střídají s jemně melodickými, které stojí na latinsko-amerických motivech. Celé to působí velmi svěže. Úvod skladby „Bleak“ připomíná svými etnickými perkusemi a skandovaným sborovým vokálem sepulturovskou „Itsári“ z kultovního alba „Roots“, aby se o pár chvil později rozjela do pekelného noise made in SOULFLY. Jak už se pomalu stalo dobrým zvykem, závěr desky tvoří rozsáhlá kompozice, která mi svou přívětivou, neagresivní atmosférou připomíná letní rozkvetlou louku těsně před soumrakem. SOULFLY se tentokrát podařilo dát té své živočišné vřavě řád a smysl, aniž by přitom narušili vlastní identitu, což já osobně považuji za vrcholný výkon.


 

Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky