Rock Block - rockový hudební server

RECENZE


TAPROOT
Blue-Sky Research
WARNER MUSIC 51:27
Styl: nu-metal Stát: USA
Rok vydání: 2005


Z počátku velmi nadějná nu-metalová formace, která ale bohužel toto očekávání nenaplnila a svým předcházejícím albem „Welcome“ se až příliš ochotně zařadila do šedivého zástupu trendových kapel příslušného žánru. Na aktuálním albu „Blue-Sky Research“ se o celkově dynamický projev opět postaral zkušený producent Toby Wright (ALICE IN CHAINS, PRIMUS, KORN) a kapela zde ještě o něco více zjemnila svůj zvuk. V celkovém výrazu jsou ale na druhou stranu mnohem komplexnější, strukturovanější, řekl bych i emocionálnější. Podstatnou úlohu hraje celková atmosféra, tu a tam se objevují docela zajímavé kytarové motivy a pozoruhodné hudební detaily. TAPROOT se ve svých písních pohybují od vyloženě popových melodií až po brutální řev podepřený masivním kytarovým hřměním a dělají to s prokazatelným hráčským přehledem a nadšením. To je ta dobrá zpráva. Horší ale je, že na rozdíl od těch svižných a melodických poloh, které by jistě v polední přestávce nevyvolaly v kancelářích žádnou paniku, nejsou v těch dravějších momentech moc přesvědčiví. Jejich proklamovaná tvrdost je spíše formální a mám pocit, že jim ty velké kytarové riffy už spíše překážejí a že je používají snad jen z jakési piety, či povinnosti. Některé skladby, jako třeba „Facepeeler“ a nebo „Nightmare“ sice začínají přímo bombasticky, masivní a mohutně se vzdouvající kytarovou stěnou, která ale rychle vyčerpá svou energii a velmi záhy se změní v neškodně šplouchající vlnky, které bych měl zase po nějakém čase považovat za ty hrozivé tsunami, jakými byli na počátku? Tomu fakt nerozumím. Střídání agresivních a melodických pasáží jistě není nic nového a když se to umí, funguje takový model velmi dobře, ovšem TAPROOT se bohužel nedaří obě polohy nějakým logickým způsobem spojit dohromady a právě v těch melodičtějších a klidnějších pasážích (které jednoznačně převažují) ztrácejí potřebné napětí, což je v takovém případě vždycky problém. Mám také trochu potíže akceptovat Stephenův vokál, který je v současnosti na můj vkus až příliš sladký. TAPROOT mi přijdou, jako takový nu-metalový ekvivalent k INCUBUS, ovšem bez jejich skladatelské lehkosti, charismatického zanícení a překvapivých hudebních nápadů. TAPROOT na novém albu podle mého názoru sice vykročili správným směrem, ovšem nedokázali ho udržet a ZASE zabloudili. No…snad se jim nakonec podaří se z toho houští přece jen vymotat.


 
Mytí Oken Brno   |   Lukáš Berta   |   Linky