RECENZE
THE STOOGES
The Weirdness
VIRGIN/EMI 40:02
Styl: rock Stát: USA
Rok: 2007
Nejočekávanější reunion letošního roku je zde. Poslední studiovou desku THE STOOGES dělí od té současné propast 34 let, což se v hudební branži rovná letu na konec sluneční soustavy a zpátky. Průpovídka o starém psu a nových kouscích padne na THE STOOGES jako ulitá, ovšem v jejich případě to není o žádném hodném voříškovi, co si někde na kanapi užíval klidný psí důchod, ale o zjizveném a dost nasraném rotvailerovi, který se vám zakousne do zadku jen proto, aby bylo nějaké vzrůšo. Po THE STOOGES jsme vždycky chtěli drsný, řinčivý rock and roll a na „The Weirdness“ jsme ho taky dostali! Je to přímočaré, energické a dostatečně buřičské album na to, aby jste znovu obnovené THE STOOGES bezvýhradně respektovali. Původní sestavu Iggy Pop zpěv, Ron Asheton kytara a Scotty Asheton bicí doplnil baskytarista Mike Watt (náhrada za zesnulého Dave Alexandera) a v pár písních se dokonce objevil saxofonista Steve Mackay, který si zahrál na jejich druhém albu „Fun House“ z roku 1970. Iggy je jako vždy vokálně jistý a zcela přesvědčivý, Ronova kytara je pokaždé tam kde být má a jeho úsporná hra má maximální účinnost. Scottovi jednoduché, primární bicí tvoří ten správný barbarský motor, který pohání tu starou a otřískanou kraksnu spolehlivě vpřed. Wattova baskytara na sebe nepoutá zvláštní pozornost a dělá jen to, co se po ní žádá, tzn. že „tvrdí“ muziku. O dostatečně syrový a neučesaný zvuk se postaral osvědčený producent Steve Albini a těžko by THE STOOGES našli pro své potřeby někoho lepšího. Nemyslím, že by nové album překonalo ty první tři předešlé, ale o to ani tak nejde. Důležitější je, že současní THE STOOGES jsou pořád stejně uvěřitelní a přesvědčiví, jako ve svých začátcích a že i po těch letech mají stále co říct. A TO je podle mě ten největší nářez!
