RECENZE
TITO AND TARANTULA
Back Into The Darkness
METAL MIND/ROCK EXTREMUM 44:37
Styl: latino stoner rock Stát: USA
Rok: 2009
Když se počátkem 90. let rozpadla kapela CRUZADOS, začal její leader Tito Larriva koketovat s filmovou muzikou a když ho jeho známý, režisér Robert Rodriguez, požádal o pár písniček pro svůj chystaný film „Desperado“, nebyl rozhodně proti. Na soundtracku se nakonec objevily tři písně "Back to the House That Love Built", "Strange Face of Love" a "White Train" a ty pak tvořily základ pro první studiové album TITO AND TARANTULA, nazvané „Tarantism“. Jejich indie rock s lehkým latinsko-americkým vlivem a kořeny v hard rocku 70. let přesně sednul k Rodriguezovu filmovému stylu a z kapely se přes noc stala doslova kultovní záležitost. Následující tři studiové desky sice nebyly nijak špatné, ale větší zájem už nevyvolaly a zdálo se, že TITO AND TARANTULA to mají už spočítané. Po šesti letech mlčení se ale kapela znovu vrací s novou studiovkou „Back Into The Darkness“, která plynule navazuje tam, kde před šesti lety skončili. TT už dnes sice nemají tu dravost jako kdysi, ale nahradili ji jakousi omšelou elegancí, která také není úplně bez přitažlivosti. Na první poslech se mi sice nové album nezdálo moc výrazné, ale časem přece jen prokázalo své kvality a přestože některé skladby působí přece jen trochu ospalým dojmem, jsou prodchnuty zvláštním pocitem smutku, stejně jako vůní laciných doutníků a rozlité tequily. Najdete v nich zastřenou nostalgii MASTERS OF REALITY, rozjívenou poťouchlost EAGLES OF DEATH METAL a dokonce i špetku kodrcavé neposednosti QUEENS OF THE STONE AGE. TITO AND TARANTULA určitě nenatočili své zásadní a přelomové album, nicméně pár zajímavých okamžiků s ním rozhodně strávíte.
