RECENZE
TOM WAITS
Real Gone
EPITAPH/MAXIMUM UNDERGROUND 60:12
Styl: urban dirty blues Stát: USA
Rok: 2004
Na nové studiové album TOMA
WAITSE si jeho fanoušci museli počkat celých
5 let. To utrpení jim sice částečně pomohlo
snášet vydání dvojice desek "Alice"
a "Blood Money", které ovšem obsahovaly
starší materiál, původně navíc zkomponovaný
jako hudební doprovod k divadelním hrám. Jeho
současný hudební apetit tak reprezentuje až
aktuální deska "Real Gone", na níž
se opět spolehnul na osvědčené hráčské jistoty,
v podobě kytaristy Marc Ribota (ve Waitsových
službách je od alba "Rain Dogs"),
služebně ještě staršího baskytaristy Larry
Taylora a bubeníka Brian "Brain"
Mantiu (GODFLESH, PRIMUS), který už v minulosti
s WAITSEM také spolupracoval. K nahrávání
přibral též svého 18 letého syna Casey Waitse
který miluje hip-hop a tak odvážně roztočil
své gramofony a občas tatíka podpořil i rytmicky.
Stejně jako na "Mule Variations"
se ve 3 kompozicích představil fenomenální
baskytarista Les Claypool (PRIMUS) a svou
práci odvedl skvěle kytarista a hráč na banjo
Harry Cody. Po celou dobu své hudební pouti
si TOM WAITS uchoval velkou tvůrčí svobodu
a nikdy se nenechal omezovat žádnými hudebními
stereotypy, či šablonami a ani zde pochopitelně
svůj charakteristický hudební rukopis nezavrhnul.
Jen mu dal trochu jiný, modernější a řekl
bych poněkud "odvázanější" rozměr.
Ponechal tentokrát stranou své oblíbené piano
a dokonce i dechy, čímž vzniknul prostor pro
různé "experimentální" taškařice
a vylomeniny, kterým se zde všichni zúčastnění
oddávají s velkým nadšením. Ta jeho rozhrkaná
polka s kořeny v temném blues je zde zbrázděna
temnými latinsko americkými vlivy, robustním
industriálním boogie, artrózou zpomaleným
a tunami dehtu zdrsnělým swingem, svíjejícím
se scratchingem a dýmem zahaleným jazzem,
díky čemuž album zní, jako nějaké předpotopní
rádio, co dostalo svou poslední ránu pořádným
klackem. Popraskané šansony, zdevastované
životem, zbrázděné utrpením a oslavené lidským
soucitem. CAPTAIN BEEFHEART, JOHNNY LEE HOOKER
a JACQUES BREL na společném soaré? Pro WAITSE
žádný problém! Hudební rozvaliny nevýslovné
krásy.