RECENZE
LINKIN PARK
Living Things
WARNER – 36:58
nu metal USA
Rok: 2012
LINKIN PARK se s novou deskou vrátili ke starým časům, které ale mě osobně nijak nescházely. Naopak mě docela příjemně překvapilo předchozí album „A Thousand Suns“ právě proto, že znělo úplně jinak. Trochu z nového přístupu sice zůstalo i na novince, ale její podstata se vrací na začátek, až někam k „Hybrid Theory“. Vypadá to, že tady zafungovala pragmatická úvaha ve stylu: předchozí deska byla pro naše fanoušky moc experimentální a tak se raději vrátíme k tomu, co fungovalo na začátku s tím, že část z předchozích „experimentů“ zachováme. Nemůžu říct, že by mě nová deska zklamala, protože jsem od ní nic neočekával, ale mám zato, že tímto přístupem LP své fanoušky hrubě podcenili. Obecně vzato nic proti tomu, dělá to takhle spousta kapel, ale hlavní problém je v tom, že ty jejich rýmovačky jsou až moc průhledné a už po pár opakováních mi z těch prostinkých frází naskakovala husí kůže. Přestože mají většinou kolem tří minut, díky té předvídatelnosti se mi zdálo, že trvají celou věčnost. Symptomatické na tom všem je, že tu nejblbější z nich, „Burn It Down“, vybrali jako první singl z alba. Díky napucované produkci se to sice tváří jako velké umění, ale ve skutečnosti to jsou jen průměrné písničky, zabalené do efektního kabátku. Standardní mix elektroniky, rapu, nu metalu a aktuálního dub stepu, který vás nemá čím překvapit, ani nijak zvlášť zaujmout. Možná že pro toho, kdo má rád jejich desky „Hybrid Theory“ a nebo „Meteora“ bude tohle album celkem přijatelné, mě osobně by se spíš líbilo, kdyby pokračovali v trendu, nastoleném na „A Thousand Suns“. No ale co už...
