RECENZE
MINISTRY
Rio Grande Blood
AFM/ROCK PARADISE 51:52
Styl: nuclear elektro thrash Stát: USA
Rok: 2006
Po letech bezradnosti fungují konečně MINISTRY opět jako legitimní kapela a ta společná chemie je z jejich hudby okamžitě cítit. Do kapely přišel kytarista Tommy Viktor (PRONG, DANZIG), baskytarista Paul Raven (KILLING JOKE) a za bicí usedl Joey Jordison (SLIPKNOT). Formálně sice MINISTRY hrají pořád dokola ty samé industriálně thrashové hovadiny, ale tentokrát získal ten jejich „rachot tankových pásů“ opět svůj obsah a platnost. Úvodní mlátička „Rio Grande Blood“ je divoká změť elektronicko-metalových, ohořelých trosek, na jejichž hromadě se divoce míhají industriální projektily a zkroucený Jourgensenův řev. Přestože je „Gangreen“ o trochu pomalejší, občas se poněkud vymkne kontrole a zvrhne se v divoký thrash s nánosy hard core, s bonhamovskými bicími, velkým kytarovým riffem a samply ironizujícími americkou armádu. „Fear (Is Big Business)“ je oproti tomu inspirovaná post gotickou temnotou a la DANZIG a ozdobená speed metalovým hřebem, zatlučeným rovnou doprostřed vašeho čela. Prvním vrcholem se mi jeví skladba „Lies Lies Lies“, ve středním tempu se sunoucí metalová obluda, z níž na všechny strany trčí industriální ostny a kterou neodbytně kastrují brutální kytarové riffy. Její mohutný chorus pak přímo vybízí k tomu, aby jej naplno hulákal celý kotel. Svištivý thrash metal core s názvem „The Great Satan“, s nadrženým kytarovým riffem a rytmikou, jako bušení srdce těsně před infarktem, byl vloni nominován na cenu Grammy v kategorii nejlepší metalová skladba a je to přímá jízda industriálním peklem, s nasamplovaným projevem George Bushem. „Ass Clown“ zase zní jako kdysi LARD (společný projekt Jourgensen/Biafra), v níž si hostující Jello Biafra pochopitelně nemohl nechat uniknout skvělou příležitost, navézt se do americké vlády. Druhým vrcholem je pak závěrečná temná mantra „Khyber Pass“, která je jako černá a bezedná louže tuhnoucího asfaltu, do níž pomalu kloužou vaše sny. Album vychází na Jourgensenově vlastním labelu 13TH PLANET RECORDS, což byla nejspíš holá nezbytnost, protože silně pochybuji, že by mu nějaká firma vydala tak nekompromisní album (jak textově, tak-i hudebně), nehledě na samotný obal s ukřižovaným Bushem. Jedno je ale jisté. MINISTRY se probrali z komatu a jsou opět připraveni nakopat nám všem prdel.
