RECENZE
PATH OF NO RETURN
The Absinte Dreams
EPITAPH/MAXIMUM UNDERGROUND 42:07
Styl: alternativní hc metal Stát: Švédsko
Rok: 2007
Na první poslech typická hard core metalová mlátička, přehnaně agresivní, primárně zuřivá, technicky vyspělá a skladatelsky průměrná, která do vás bude bušit, dokud jeden z vás nepadne. Při bližším pohledu ale zjistíte, že PATH OF NO RETURN nabízejí přece jen něco víc. Jejich druhá deska „The Absinte Dreams“ je komplexní a docela strukturovanou mašinou, která pracuje nepravidelným, přesto značně dynamickým tempem, posíleným o divoké kytarové vytí, zazděným masivními metalovými rify do věčnosti. Občas se ke slovu dostanou i trochu melancholické tendence, evokující současnou emo metalovou vlnu reprezentovanou kapelami jako ISIS nebo MINSK. Jsou prodchnuty typickou severskou nostalgií, ale ve skutečnosti jsou to jen takové odbočky, přinášející sice vítaný oddech, ale pro výsledný zvuk nejsou nijak zásadní. Osobně mi PATH OF NO RETURN nejvíc připomínají REFUSED, jejichž inteligentní hard core s metalovými kytarami a alternativními postupy mě vždycky hodně zajímal. Přes všechnu tu proklamovanou agresi a vztek je zde cítit jistá chladná rezervovanost, která k tomu expanzivnímu tlaku vytváří hodně zajímavý protiklad. PATH OF NO RETURN jsou sympatickou kapelou, která by se v budoucnu mohla vyvinout hodně zajímavým směrem.
